2012/2/55
Mor včelího plodu straší včelaře především kvůli platným přísným předpisům – jestliže se na včelnici vyskytne klinicky nemocné včelstvo, celá včelnice lehne popelem. Pojďme se však podívat na problém moru včelího plodu z jiné stránky než z pohledu předpisů a metodik detekce či povinností při zdolávání nemoci. Mor je bakteriální nákaza (bakterióza) vyvolávající různé imunitní reakce u jednotlivých včel (imunita jedince) i celého včelstva (sociální imunita). Jsou popsány i cesty šíření moru včelího plodu. Jak je to tedy s nebezpečností moru včelího plodu, je skutečně tak nebezpečný, jak je často prezentováno? Má včelstvo schopnost se samo uzdravit?
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/51
Tento článek stručně shrnuje ekonomický i ekologický význam moru včelího plodu a seznamuje nás s vlastnostmi původce této nákazy, ve velmi koncentrované formě popisuje nejmodernější metody její diagnostiky. Z vlastních dat a dat získaných ve světové literatuře sestavuje obraz epizootologické situace v České republice.
Úvod
Mor včelího plodu je v dnešní době poměrně frekventovaným tématem odborných článků jak v České republice, tak i v zahraničí a není třeba zdůrazňovat, jakou je pro nás tato nebezpečná nákaza hrozbou. Každoročně nám působí poměrně rozsáhlé ekonomické škody a v případě, že bychom jí nevěnovali patřičnou pozornost, mohla by snadno vyústit v nedozírné škody ekologické. Mám na mysli zejména snížení plodnosti hospodářsky významných rostlin, v extrémních případech i omezení biodiverzity rostlin tvořících přirozený ekosystém. Vždyť včely patří dle mnoha literárních pramenů k našim nejběžnějším opylovačům. Dokonce i u samosprašných rostlin mohou včely svou činností zvyšovat plodnost a následně také výnosy až o 30–50 %! Cílem mého příspěvku je stručně shrnout metody laboratorní diagnostiky tohoto onemocnění, poukázat na změny v prevalenci výskytu původce ve vyšetřovaných materiálech a dát tato data do souvislosti s aktuální epizootologickou situací v České republice.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/49
Opýtajte sa včelára na Slovensku či v Č eskej republike jednoduchú otázku. Ktorého ochorenia včelstva sa najviac obávate? Odpoveď bude prevažne rovnaká. Prvé tri miesta obsadia mor včelieho plodu, varroóza a nozémová nákaza. Menilo by sa pravdepodobne len poradie.
Zatiaľ čo varroózy a nozémovej nákazy sa včelári obávajú pre častosť ich výskytu a problémy pri ich tlmení, mor včelieho plodu ostáva strašiakom pre svoju odolnosť voči prostrediu a ohniskovosť. Práve odolnosť spór Paenibacillus larvae vedie k vytváraniu dlhoročných dištriktov jeho výskytu, či už v latentnej alebo v klinickej forme. Práve tieto vlastnosti radia mor včelieho plodu medzi nebezpečné nákazy podľa prílohy č. 4 (Choroby, ktoré podliehajú hláseniu, prevencii a kontrole pri obchodoch) zákona o veterinárnej starostlivosti 39/2007 Z. z. v znení neskorších predpisov. Dohľad nad nákazovou situáciou v SR vykonáva v prípade moru včelieho plodu (ďalej len MVP) Štátna veterinárna a potravinová správa Slovenskej republiky (ďalej len ŠVPS). V súčasnosti Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky (ďalej len ministerstvo) každoročne schvaľuje na návrh hlavného veterinárneho lekára v čase zimovania včiel „Národný program eradikácie moru včelieho plodu“ na najbližšiu včelársku sezónu. To umožňuje pružnejšie meniť národný program tak, aby prispieval k tlmeniu MVP každým rokom aktívnejšie. Pred rokom 2010 bol tento program vydávaný na dvojročné obdobie. ŠVPS usmerňuje vydaním národného programu eradikácie MVP výkon každoročných klinických prehliadok všetkých včelstiev, odber vzoriek plástov v prípade podozrenia na výskyt MVP, odber vzoriek meliva a určuje postupnosť opatrení pri výskyte MVP až do obdobia vyhlásenia nákazy za zdolanú. Všetky tieto usmernenia sú do praxe prenášané pracovníkmi regionálnych veterinárnych a potravinových správ (ďalej len RVPS). Pred pár dňami každý z nás hodnotil uplynulý rok 2011. Je teda na mieste spätne zhodnotiť uplynulý národný program eradikácie MVP, uviesť získané skúsenosti z praxe a tieto zohľadniť v pripravovanom programe. Vykonávanie Národného programu eradikácie MVP na rok 2012 je momentálne v štádiu prípravy a preto Vám v tomto článku priblížime program z uplynulého roku a poukážeme na jeho špecifiká oproti predošlým programom.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/14
V literatuře posledních několika desítek let se obvykle dočteme, že původní tmavé plemeno, včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera, AMM), bylo vytlačeno z chovů českých včelařů převodním křížením se včelou medonosnou kraňskou (Apis mellifera carnica, AMC). Domnívám se, že toto sdělení autoři pravděpodobně vzájemně opisují, aniž by se o skutkové podstatě přesvědčili.
Činnosti skupinky nadšenců se na území ČR podařilo vyhledat včelstva, která některé znaky tmavého plemene vykazují. To znamená, že původní plemeno z některých lokalit zcela vytlačeno nebylo. Původní AMM není v ČR chráněna, na rozdíl od řady vyspělých okolních států, které se o uchování biodiverzity na svých územích starají i legislativními opatřeními – ochranou ze zákona. Pokud některé linie AMM u nás přežily, bude to pravděpodobně v lokalitách izolovaných. Pokud jsou to včelstva v úlech, neměl pravděpodobně majitel – včelař důvod nahradit matky oficiálně preferovaným plemenem AMC. Pozoruhodný byl nález včelstev AMM, která dosud přežívají v přírodních dutinách. Pak by bylo načase nalezené pozůstatky plemena důkladněji prostudovat a popsat, nejen proto, aby se v literatuře doplnily mezery poznání. Zcela pochopitelně by měla navázat snaha o zachování této dosud opomíjené genové rezervy. Proto vznikl tento text, který je stručným návodem jak postupovat při vyhledávání AMM a odběru a přípravě vzorků k určení plemenné příslušnosti včel.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/12
Pro většinu území České republiky se považuje za původní plemeno včely medonosné plemeno tmavé [1]. To bylo v šedesátých letech minulého století převodným křížením v rámci tehdejšího plemenářského programu nahrazeno kraňským plemenem [2]. K podobným postupům došlo před tím i jinde v Evropě [3]. Otázkou zůstává, jaké vlastnosti měly nahrazené populace a zda taková náhrada byla pro chovatele ze všech stran možných úhlů pohledu přínosná.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/148
Nové objevy v oblasti genetiky přinášejí dráždivé otázky praktických možností zvýšení odolnosti včelstva
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/143
J. G. Mendel jako včelař, historie a současnost jeho včelína
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/143
V sobotu 15. října 2011 uspořádala Mendelova společnost pro včelařský výzkum konferenci v působišti J. G. Mendela v Brně
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/141
Dlouhodobě dobré výsledky aplikace odpařovačů kyseliny mravenčí
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/140
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/139
Reportáž z náhodného včelařského setkání na Kypru
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/135
V mnoha oblastech ČR vystřídalo jarní idylu nulových výsledků spadů podletní drama jak z amerického filmu
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/133
Článek je ke stažení v PDF v záložce Soubory.
2011/6/165
V Blatné ve Středním odborném učilišti se již druhým rokem vyučuje včelařství. První ročník nazvaný jako Jihočeská včelařská škola byl plně v režii PSNV-CZ. Od září 2011 je otevřena zkrácená 1,5letá dálková forma již akreditovaného oboru včelařství, kde výuku zajišťují lektoři PSNV-CZ. Studenti se scházejí ke konzultacím a odbornému výcviku vždy v pátek a sobotu jednou za měsíc. Je to škola se vším všudy: s teoretickou výukou, odborným výcvikem, laboratořemi, ale také se zkoušením, testy a známkováním. Přijímací řízení na dálkovou formu vedení učiliště překvapilo; přihlásilo se třikrát více uchazečů, než byla kapacita třídy. Proto není divu, že SOU Blatná přichází s další nabídkou pro školní rok 2012/2013: od září 2012 otvírá kromě dalšího cyklu dálkové zkrácené formy také akreditovaný obor 41-51-H/02 Včelař jako tříletý obor denního studia pro vycházející žáky základních škol.
2011/6/166
Moderní včelař se zeptal čtenářů a dopisovatelů z různých regionů, jak hodnotí rok 2011 z hlediska včelaření s roztočem Varroa destructor. Uplynulá sezona byla hojná – příroda poskytla dostatek sladiny, včelstvům se podařilo vyprodukovat nadprůměrné množství medu, dařilo se ale také vosám i roztočům. Úhyny včelstev kvůli varroóze se odhadují do jara na 10 až 30 %.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit