Soňa Dubná

2011/6/168

Letošní kongres Apimondie se konal na Jihoamerickém kontinentě v Argentině.

Tomuto setkání předcházela neméně zajímavá konference OIE (Světové organizace pro zdraví zvířat) ve dnech 19.–20. září, která byla tematicky zaměřena pouze na nemoci včel a měla komornější ráz. Některé z příspěvků se týkaly pouze monitorování různých druhů onemocnění včel v jednotlivých zemích, jako např. Tjeerd Blacquiére, který mapuje výskyt roztoče Varroa destructor v Nizozemsku. Podobně i Özge Toskar popsal výskyt varroózy v Turecku a její vliv na snižující se stavy včelstev. Další příspěvky na téma varroóza se týkaly hlavně výběru a chovu varroatolerantních včel (Alvarez Padilla ze Španělska), nebo vztahu Varroa destructor k virovým onemocněním (Pierre Giovanezzo z Kanady).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jan Vondrák

2012/1/9

Byla prohlášena za nežádoucí ve vlastní zemi. Oficiální místa proti ní štvala prosté lidi, pomlouvala ji a usilovala o její život. Její příznivci se scházeli stranou ostatních a v médiích byli ze strachu ochotni hovořit jen anonymně.

Zdá se vám, že popisujeme příběh nějaké disidentky z předlistopadové historie? Máte pravdu, ale ne celou. Snad proto, že na oficiálních místech ještě nedávno seděli lidi z dob dávno minulých, tato minulost jaksi zapomněla skončit. A naše disidentka, tmavá včela (Apis mellifera mellifera), původní poddruh v převážné části české kotliny, dál s urputností zkušené horské partyzánky bojuje o alespoň malý kousek místa pod českým sluncem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Teplý

2012/1/8

V souladu § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu.

číst článek

Jiří Matl

2012/1/7

Ve velké posluchárně brněnské Mendelovy univerzity, zvané Auditorium maximum, jsme se jako uživatelé Varroa Monitoring Systému sešli v neděli 8. ledna 2012. Bylo nás přes sto a posluchárnu jsme zcela naplnili.

číst článek

Jan Vondrák

2012/1/6

Od tohoto čísla Moderního včelaře se budeme pravidelně setkávat s odpověďmi včelařů na otázky jiného druhu než rámková míra, technologie nebo zdravotní stav včelstev.

číst článek

Jan Vondrák, Petr Texl

2012/1/4

Co ministerstvo do zprávy nenapsalo

číst článek

Josef Karásek, Pavel Karásek

2011/6/188

V Moderním včelaři nebylo dosud průběžné automatické vážení včelstev příliš popisováno ani hodnoceno. Důvodem bylo zřejmě to, že potřebná registrační úlová váha u nás není příliš rozšířena. Až donedávna byly totiž náklady na její pořízení příliš vysoké. Změna nastala teprve až letos, kdy se na českém trhu objevila nová registrační úlová váha EMMA, jejíž pořizovací náklady jsou v porovnání se srovnatelnou zahraniční konkurencí výrazně nižší. Bližší informace i aktuální ceník jsou dostupné na webu výrobce www.apisdigital.cz .

číst článek

Květoslav Čermák

2011/6/179

Příspěvky byly předneseny na konferenci „Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes“ konané v Brně dne 15. 10. 2011

Zprávy o varroatolerantních (VT) včelách jsou k dispozici z různých zemí. Některé dokumentují přirozený vývoj populace VT včel a jsou také zprávy o úspěších v selekci řízené člověkem.

Jedna z prvních informací o přirozeně vyvinuté VT je ze severní Afriky (Ritter aj. 1990) u telského plemene včely medonosné (A. m. intermissa) v severozápadní části Tuniska, kam se kleštík včelí (Varroa destructor) dostal asi v r. 1976 a poté způsobil rozsáhlé úhyny včelstev. Několik neošetřovaných včelstev však parazitaci přežilo a umožnilo uchování tamní populace včel. Autoři referovali o zvýšení podílu neúspěšných reprodukcí roztoče až na 50 % (převážně šlo o neplodné samičky) a popsali u včel čistící chování (grooming) vůči samičkám parazita. Přirozený vznik VT u části populace včel autoři připisují tomu, že potomstvo bylo chováno od matek z přeživších včelstev, zatímco v jiných regionech země byla dovážena neodolná včelstva odjinud (i z Evropy), proto tam se VT včel nemohla plně vyvinout.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2011/6/177

Příspěvky byly předneseny na konferenci „Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes“ konané v Brně dne 15. 10. 2011

Na světě je popsáno celkem 9 druhů včel rodu Apis (včela)¹. U řady z nich nebyly popsány poddruhy. Naopak nejvíce poddruhů bylo popsáno u včely medonosné (Apis mellifera). Několik poddruhů bylo popsáno u včely východní (A. cerana) a včely obrovské (A. dorsata). Zejména při porovnání počtu poddruhů včely medonosné a v. východní je patrné, že počet popsaných poddruhů je jednoznačně výsledkem intenzity průzkumu jejich populací. Dokonce řada jmen poddruhů včely medonosné je dnes považována obecně za synonymum jmen jiných poddruhů (např. A. m. rodopica Petrov, 1991 = A. m . macedonica, Ruttner, 1988). Tedy počet jmen je vyšší než dnes uznávaný počet poddruhů. Kdyby byly populace včely východní stejně intenzivně prozkoumány jako u včely medonosné, jistě by bylo zjištěno více poddruhů, např. nedávno popsané A. cerana heimifeng Engel, 1999². Na straně druhé je skutečností, že rozloha a členitost území původního rozšíření včely medonosné (Evropa, Blízký Východ a Afrika) je značná, a zakládá tak k dostatečné horizontální izolovanosti jednotlivých populací tohoto druhu, která je nezbytná ke vzniku poddruhů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2011/6/175

Včela východní (Apis cerana) je původní hostitel kleštíka včelího (Varroa destructor). Mezi oběma druhy, tedy hostitelem a parazitem, je vytvořen vyvážený vztah, a pro včelstva včely východní tudíž tento roztoč není kriticky nebezpečný, tak jako je tomu u naší včely medonosné. Proč se kleštík včelí se svým původním hostitelem snáší a kdy přešel parazitovat na včelu medonosnou, vysvětlíme v tomto článku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Jiruš

2011/6/171

Jsou věci, na které jsme si všichni navykli a považujeme je za tak definitivní, že nikoho nenapadne přemýšlet o tom, zda jde věc udělat jinak a lépe.

Jako malé dítě jsem vyrůstal se zubní pastou, co měla malý uzávěr, který se mi ztrácel, když jsem koumal nad tím, jak se tou malou dírou pasta dostala dovnitř.

V té době v USA někdo úplně jiný zapřemýšlel nad něčím tak triviálním a vymyslel velký uzávěr, na který se dá pasta postavit. Asi stejně jako my slyšel o Kolumbově vejci.  Anebo prostě zapřemýšlel v koupelně nikoli nad tím, jak se pasta dostala do tuby, ale nad tím, kam ji v poličce dát. Nevím, v kterém konkrétním designérském studiu objevili tubu na stojačku, ale ten příběh mě ohromil. Právě tím, že něco tak triviálního, jako je tuba na zubní pastu, kterou má každý den asi tak miliarda lidí v ruce, jde významným způsobem vylepšit.

Na tento příklad jsem si vzpomněl, když jsem hledal úvod k článku, o který jsem byl požádán po kalendáriu 2011/4. Tam jsem naznačil svoji nespokojenost s konstrukcí současných den, tak jak se stala nepsaným standardem a nikdo nepřemýšlí nad tím, zda plní svoji funkci.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Dominik Ptak

2011/6/169

Organické kyseliny v potírání varroózy jsou užívány souběžně s příchodem roztoče do Evropy. Výzkumy profesora N. Milanieho¹ v roce 2000 ukázaly, že kyselina citronová má protivarroózní účinky, i když jsou o mnoho slabší než kyselina šťavelová. Proto se kyselina citronová nedostala do okruhu zájmu Evropské skupiny pro integrované potlačování varroózy (European Group for Integrated Varroa Control), která vypracovala vědecky podložené studie užití organických kyselin v boji proti varroóze².

Avšak praktičtí včelaři aplikace kyseliny citronové proti varroóze zkoušet nepřestali. Na přelomu tohoto století byly vyrobeny v Rakousku dva produkty, jejichž hlavni složkou je kyselina citronová: Bienenwohl³ a Beevital Hive Clean⁴. Dalšími složkami tohoto produktu jsou kyselina šťavelová, propolis, éterické oleje a cukr. Tyto produkty získaly rychle uznání mezi včelaři a jsou užívány v mnoha zemích.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák, Petr Texl, Zdeněk Klíma, Antonín Přidal

2011/5/133

Článek je ke stažení v PDF v záložce Soubory.

číst článek

Ludvík Marek, Michal Jon

2013/1/22

Ať už se projevují vlastní výrobou úlů nebo třeba jen schopností dobře si vybrat z nabídky profesionálních výrobců, jsou základní znalosti o dřevě a práci s ním důležitou součástí výbavy každého moderního včelaře. Proto budeme po celý rok 2013 přinášet zbrusu nový seriál, ve kterém vás truhláři Michal Jon a Ludvík Marek postupně seznámí s vlastnostmi tohoto materiálu i taji s ním spojeného řemesla.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík

2012/6/205

Poznání v molekulární biologii a biochemii pokročilo natolik, že na základě výsledků základního výzkumu je možné navrhovat nové možnosti léčby nemocí. Nemusí se nutně jednat jen o nemoci včel, ale i lidí, zvířat a rostlin.

Jedna z nových možných metod je založena na RNA interferenci (zkráceně RNAi). Ta přirozeně slouží buňkám k utlumování genů (bude vysvětleno níže), byla popsána relativně nedávno a teprve v roce 2006 byla udělena Nobelova cena za její objev (Andrew Z. Fire a Craig C. Mello).

Už nyní jsou testovány léčebné preparáty proti včelím virům a nosematóze. RNAi však nemá význam jen pro včelařství, ale je potenciálně využitelná v humánní i veterinární medicíně. V následujícím článku se seznámíme jednak s principy RNAi v návaznosti na základy buněčné biologie, tak i s výsledky prvních pokusů použití RNAi při léčbě včelích chorob.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/6/198

Z POZOROVACÍCH STANIC

Včelaři z pozorovacích stanic v tomto čísle Moderního včelaře předkládají výsledky pozorování za období říjen–listopad. Protože tato rubrika posledním letošním číslem Moderního včelaře končí, využili někteří dopisovatelé v příspěvku i hodnocení celé sezony, která byla velmi problematická. Problematická jak do počasí, tak do produkce (resp. získávání) medu a hlavně zatím nevyzpytatelná, co se týče zdravotní otázky. Jsou již hlášeny podzimní úhyny s pravděpodobnou diagnózou varroózy ve spojení s viry.

O to větší je nedočkavé těšení se na jaro a první jarních prolety. Ale dočkejme času, ještě nejsme za zimním slunovratem!

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jakub Dolínek

2012/6/196

Vzrůstající počet včelstev a potřeba jejich hodnocení mě vedly k hledání vhodného zařízení a programu pro včelařskou evidenci. „Papírová“ forma vedení záznamů se totiž čím dál více z různých důvodů jevila jako neefektivní – ať již pro složitost zálohování anebo pracnost s vyhodnocováním dat. Elektronická forma oboje zjednodušuje a navíc usnadňuje vyhledávání anebo filtrování údajů. Jde jen o to, aby se data nemusela z papírové podoby ručně přepisovat do počítače.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Svoboda, Antonín Přidal

2012/6/194 Výměny matek provádějí včelaři mnoha různými způsoby. Uvádí se však, že podmínkou je, aby ve včelstvu, kde probíhá výměna či přidávání matky, nebyla přítomna jiná matka než právě ta přidávaná či vyměňovaná. Jinak se výměna či přidání nezdaří, protože nejde o náhodný proces. V roce 2009 jsme pozorovali dva na sobě nezávislé případy, kdy došlo k přijetí matky „při matce“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit