Jaroslav Lstibůrek

2015/5/23

Manukový med z Nového Zélandu je fenomén, kterému by naši včelaři měli věnovat maximální pozornost. Jak je možné, že se na našem trhu prodává tento med v cenovém rozmezí 1500 až 4000 Kč/kg a prodané množství rok od roku významně stoupá? Jak to, že na stejném trhu se prodává kvalitní český med v rozmezí 150 až 200 Kč? Více v článku v tištěné verzi Moderního včelaře 5/2015.

Nedávná historie

Ještě před patnácti roky byla cena novozélandského medu na světovém trhu jednou z nejnižších a manukový med se v nabídce vůbec nevyskytoval. Manukové keře (Leptosperum scoparium) byly v té době považované za plevel a včelaři se jeho porostům vyhýbali. Měli k tomu dobrý důvod, protože s manukovým medem bylo spojeno mnoho starostí a téměř žádný užitek. Konzistence tohoto medu je totiž rosolovitá, podobně jako u medu vřesového, kvůli tixotropii. Velice obtížně jej lze vytočit z plástů a to byl hlavní důvod, proč se manuce včelaři snažili vyhnout. Když se jim to nepodařilo, využívali snůšku přednostně na zimní krmení. Včelařství jako obor mělo daleko k tomu, abychom jej nazvali lukrativním.

Včelaři, ne stát

Změna nastala ve chvíli, kdy se včelaři domluvili na tom, že se nebudou spoléhat pouze na podporu státu a sami se pokusí nalézt cestu, jak se na trhu lépe prosadit. Důležité jsou především dva momenty:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Juraj Majtán

2015/5/22

Antibakteriální potenciál medu predurčuje jeho využívání v procesu hojení, především těžko se hojících ran  a popálenin. Při používaní přírodních produktů ve zdravotnictví se klade velký důraz zejména na bezpečnost. Proto se začal používat tzv. medicínský med. V článku, který uveřeuje v plném znění tištěný Moderní včelař 5/2015, se popisuje výzkum medicínského medu na Slovensku.

Med je polyfunkčný produkt a okrem výživovej hodnoty pozitívne ovplyvňuje fyziologické pochody v ľudskom organizme. Navyše, med našiel uplatnenie aj v modernej medicíne. Poznatky o antibakteriálnych a hojivých účinkoch medu siahajú až do starého Egypta. Len veľmi ťažko by sme našli národ, ktorí by sa nezaoberal používaním alebo konzumáciou medu. V súčasnosti včelí med opäť získava významné postavenie. Celosvetová produkcia medu je nižšia, ako je dopyt. Významný pokrok nastal aj na poli vedeckom, kde početné klinické štúdie potvrdzujú blahodárne účinky medu. Niekoľko klinických štúdií sa zaoberalo využitím medu pri liečení respiračných ochorení a kašľu u detskej populácie. Potvrdilo sa, že med predstavuje vhodnú alternatívu pri liečení kašľu na rozdiel od drahších liekov, ktoré so sebou prinášajú viacero nežiaducich účinkov. Azda najväčší pokrok nastal v klinickej aplikácii medu na dlhodobo sa nehojace rany. Aplikácie medu na postihnuté miesta častokrát zachránili končatiny pred amputáciou. Z dôvodu nebezpečného šírenia rezistencie na používané antibiotiká a ich zníženej účinnosti by mohol včelí med predstavovať účinný zdravotnícky produkt. Antibakteriálny potenciál včelieho medu predurčuje jeho využívanie vprocese hojenia, predovšetkým ťažko hojacich sa rán a popálenín. Čoraz častejšie používanie medu sa etabluje na renomovaných klinikách vo vyspelých štátoch (Veľká Británia, USA, Nemecko a Austrália). Pri používaní prírodných produktov v zdravotníctve sa kladie veľký dôraz najmä na bezpečnosť, a z toho dôvodu sa začal používať tzv. medicínsky med.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/5/18

Situace se v posledních letech začíná výrazně měnit. Víc o tom vyprávějí ženy z ankety Moderního včelaře, většinou absolventky oboru Včelař na Středním odborném učilišti v Blatné. Kromě zcela osobních důvodů, které je ke včelám přivedly, je však nutné poukázat na významné technologické změny, eliminující těžkou fyzickou práci. Po roce 1989 se mnoho potřebných věcí dá koupit a včelaři nejsou závislí na svých kutilských schopnostech. Svou roli hraje zvláště v části městské populace příklon k přírodě a zájem žen o zdravou výživu, ideálně v bio kvalitě. V neposlední řadě je to také stále méně společenských předsudků v tom, co se pro ženy sluší a co ne. Pro toho, kdo věří jen na tvrdá data, uvádíme tabulky počtu mužů a žen z různých typů škol a školení. Je tady vidět, že na dlouhodobějších, celoročních vzdělávacích akcích je zastoupení žen zhruba třetinové.

U kratších tvoří polovinu účastníků. S dotazem na poměr včelařek vůči včelařům se redakce Moderního včelaře obrátila na Český svaz včelařů a Českomoravskou společnost chovatelů, a. s., v Hradištku. Bohužel ani jedna z oslovených organizací tuto statistiku nevede.

Odpovědi do ankety poskytly hispanoložka Hana Beranová (35), Marie Knödlová (51) – majitelka Včelího obchůdku, učitelka Vladimíra Nechvátalová (35), Reina Raaschová (46) – majitelka ekofarmy a chemička Hana Zaoralová (38).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Viktor Švantner

2015/5/44

V tomto příspěvku naší právní rubriky popíšeme a vysvětlíme některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), v platném znění.

Pokud se podíváme do historie tohoto zákona, zjistíme, že plemenářský zákon nahradil (derogoval) zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, a to v souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do EU. Předmět a účel právní úpravy plemenářského zákona je uveden v § 1. Zákon mimo jiné upravuje šlechtění, plemenitbu a evidenci včel a účelem zákona je stanovit podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat, pro označování označovaných zvířat a pro evidenci evidovaných zvířat, chovaných na území České republiky tak, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem pro zvelebování populací těchto zvířat a zachování jejich genetické rozmanitosti.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/5/46

Použití úlového vzduchu je velmi stará léčebná metoda. V zemích s rozvinutou apiterapií je dodnes hojně využívána. U nás se na její potenciál trošku pozapomnělo, tak není na škodu si ji připomenout.

Inhalace úlového vzduchu

Úlový vzduch obsahuje celou řadu velmi terapeuticky účinných látek, především těkavých silic, ale také látky produkované přímo včelami. Již samotná práce se včelstvy je pro včelaře částečnou terapií i ve smyslu vdechování těchto látek. Podstatnou složku těkavých látek tvoří obsahové látky propolisu, které se při úlové teplotě samovolně uvolňují do úlového vzduchu. Také pobyt ve včelíně či jiném účelově uzavřeném prostoru se včelstvy hojně využívají obyvatelé východních zemí. Kromě včelího biopole, o kterém jsem se již v minulém čísle zmínil, se vyzdvihuje také inhalace „včelami ovlivněného vzduchu“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Bronislav Gruna

2015/6/5

10. 1. 2016 od 10.00 hod.: Brno, Zemědělská ul., velká posluchárna Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity A 01. Celodenní přednáškové a diskusní setkání je zaměřené na zdraví včel.

číst článek

Tomáš Heller

2015/6/4

V průběhu letošního roku se Spolku chovatelů včely tmavé, z. s., podařilo vybudovat oplozovací stanici pro včelu medonosnou tmavou (Apis melifera melifera).

číst článek

Marie Šotolová

2015/6/4

Vážení a milí,

nové číslo Moderního včelaře k vám snad dolétlo včas. Když si představím nápor na listonoše kvůli dárkům z e-shopů, tonu v nejistotě. Snad je vše o. k. a vy si užíváte klidných dnů kolem Vánoc a přelomu dvou roků. V tom případě by vám mohlo přijít vhod povoskované téma.

číst článek

Petr Texl

2015/5/58

Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., pořádá v sobotu 21. 11. 2015 ve Zbýšově u Rosic (u Brna) v Saloonu penzionu Pamír (www.saloon.cz) Podzimní seminář nástavkového včelaření.

číst článek

Marie Šotolová

2015/5/58

PSNV-CZ nabízí ve svém e-shopu na www.psnv.cz koupi Sborník přednášek a abstrakt z Mezinárodní konference o medu, konané 25.–27. 9. 2015 v Brně-Lužánkách.

číst článek

Petr Texl

2015/5/58

Začátkem října se uskutečnil na Borových Ladách na Šumavě víkendový workshop lektorů a organizátorů Letních škol nástavkového včelaření. Kromě kritického a konstruktivního hodnocení letošních škol se metodicky připravoval další ročník, včetně novinek.

číst článek

Petr Texl

2015/5/58

5. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů s tématikou přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje se konal 12.–18. října 2015 na České zemědělské univerzitě v Praze.

číst článek

Kabát Michal

2015/5/58

Dne 8. 7. 2015 byly do spolkového rejstříku zapsány nové stanovy PSNV-CZ, schválené sněmem konaným 7. 3. 2015. Přinášíme přehled podstatných změn.

číst článek

František Weyda

2015/5/54

Tento díl je pasáží o fotografování jako takovém. Nikoliv formou učebnice. To by nám totiž zabralo opravdu hodně místa, vždyť fotografie jako obor lidské činnosti existuje už bezmála dvě stě let a za tu dobu se jí věnovalo pěkných pár miliard lidí. Těch znalců, těch talentů, těch nadšených amatérů… Její technický vývoj, to je úžasná historie. Ale teď bych rád probral pár zásad, jak se dopracovat k dobré fotografii dokumentární. O tu v tomto seriálu jde nejvíce.

Včelař fotograf

U fotografie obecně jde o „umění fotografie“, o fotografii jako dovednost, o talent pro fotografování. My jsme teď „jen“ dokumentární fotografové a nefotografujeme ani krajiny, ani akty, ani „street“ fotografii, ale jsme včelaři a potřebujeme zdokumentovat nějaký jev nebo skutečnost v naší práci se včelami. Proto bych teď chtěl nastínit ty nejzákladnější aspekty dokumentárního fotografování, tedy to, co bychom měli vědět všichni. Ať jsme začátečníky nebo pokročilými.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Vojtěch Daněk

2015/5/50

Dříve narození vzpomínají na staré časy a říkají: „V září jsem zamknul včelín a klíček pověsil na hřebík s tím, že po něm sáhnu nejdřív tak v únoru.“ Už dobrých pár desítek let je ale všechno jinak. Včelař se musí do včelína či na včelnici vracet i v podzimních a zimních měsících. Pokojný odpočinek v teple domácího krbu mu kazí pomyšlení na rizika, která s sebou přináší přítomnost roztoče zvaného kleštík včelí. Jenže i před nástupem tohoto škůdce existovala a existují další ohrožení zimujících včelstev. Takže ono to pořekadlo o klíčku od včelína bylo přece jen nadsazené. Pěkně po pořádku to popisuje tištěný Moderní včelař 5/2015.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Václav Turek

2015/5/48

Článek je zopakováním dlouho známých skutečností. S rozličnými formami roztoků se v běžném životě setkáváme prakticky neustále, přičemž ve včelařské praxi je tomu nejinak. Není proto na škodu zopakovat si základní znalosti nabyté kdys ve školních škamnách, a ty potom dále aplikovat na několik běžných včelařských úloh.

Roztok a způsob vyjadřování koncentrace

Roztok je homogenní směs dvou nebo více složek, z nichž jedna je rozpouštědlem, a další jsou rozpuštěnými látkami. Nejpoužívanějším rozpouštědlem obecně je voda. Jestliže se jedná o vodné roztoky, bývá častokráte vypuštěno slovo „vodný“ a pracuje se pouze s termínem „roztok“. Nejdůležitějším parametrem popisujícím roztok je koncentrace rozpuštěné látky, v praxi se můžeme setkat s následujícími případy vyjádření koncentrace:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Přeslička

2015/5/47

Léčebné účinky včelích produktů, jako je med, pyl, propolis, mateří kašička a včelí jed jsou všeobecně známé. Stejně tak i úlový vzduch má vliv na upevnění a posílení zdraví. Toto je velmi dlouho známá skutečnost. Dýchání úlového vzduch se využívalo při léčení tuberkulózy před objevením antibiotik jako doplněk různých léčebných postupů. Apiterapie, čili využití včelích produktu pro léčení, je nejstarší metoda léčení vůbec.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/5/16

V letech 2007–2008 sbírala studentka katedry antropologických a historických věd Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jitka Lenerová ve Středočeském a Západočeském kraji přímo v terénu data pro svou diplomovou práci Včelařství, jeho vývoj a současný stav na českém venkově. Příznačné je, že přes její snahu najít co nejširší portfolio respondentů bylo z 15 dotázaných respondentů 14 mužů s převahou věku mezi 50–75 lety a jediná žena, tehdy padesátiletá živnostnice, zaobírající se včelařstvím kvůli výrobě medových perníků. Následující text se opírá o její poznatky, soustředěné v citované diplomové práci na stranách 25–49.

Dotazníky obsahovaly otázky, které jsou z hlediska našeho tématu zajímavé: Je včelařství podle vás typicky mužská záliba? Pokud ano, proč tomu tak je? Jak velké je podle vás zastoupení žen v této činnosti? Je žena ve včelařství spíše pomocnicí svého muže-včelaře, nebo se této činnosti některé věnují i samostatně? Nežli si přečtete odpovědi na položené dotazy, nabízíme odpověď pana Josefa K., kterého naopak manželka svým způsobem ke včelaření přiměla během snahy pomoci tchánovi při rojení, přestože tehdy ještě včely vnímal jako nebezpečné tvory:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/5/15

Jméno Debora znamená v hebrejštině včelu. Biblická kniha Genesis se zmiňuje o Debóře, která byla chůvou další starozákonní hrdiny Rebeky. O další starozákonní slavné Debóře se dočtete v tištěním Moderním včelaři 5/2015.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Procházka

2015/4/41

Zachované záznamy z počátku 18. století dokládají použití propolisu jako součásti různých přípravků na nábytek, a také v houslařských lacích starých italských mistrů. Tajemství cremonského laku je velmi pravděpodobně spojeno s tímto obdivuhodným včelím produktem. Znalec houslařských laků RNDr. Jiří Procházka otevírá tento tajemný svět a prozrazuje i konkrétní složky, se kterými pracoval fenomenální Stradivari.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit