Jan Adámek

2013/1/7

Rozmarýnový med z chorvatského ostrova Šolta prý snídával už císař František Josef I. a po druhé světové válce byl tento proslulý vývozní artikl dokonce zařazen v italské knize o medu mezi čtyři nejlepší medy na světě. Mezi současné pokračovatele ostrovní tradice patří také včelí farma rodiny Tvrdičů, kterou jsem v létě navštívil a popovídal si s nejmladším Timoslavem (25 let), hrdě navazujícím na práci svého otce, děda i praděda.

číst článek

- redakce

2013/1/6

V roce 2013 pořádá PSNV-CZ již X. ročník letních škol nástavkového včelaření. Všechny školy jsou vhodné pro začínající včelaře i pro pokročilejší, malé i větší včelaře. Deset let zkušeností ukazuje, že právě kombinace různých pohledů a přístupů spolehlivě posune všechny účastníky o kus vpřed na jejich včelařské cestě. Na všech školách se probírají základy včelařství, jednoduchá tvorba oddělků a základy chovu matek, jak udržet zdravá včelstva a podle místa a sezony vždy množství včelařských vychytávek.

číst článek

Karel Jiruš

2013/1/4

Čím víc stárnu, tím více jsem smířen s tím, že mě již nic nového nečeká a asi nic nepřekvapí, krásné období dětství i dospívání kdy jsem objevoval svět je za mnou a čekají mě již jen vzpomínky a vyprávění, kterým budu otravovat a nudit své okolí. Ne vše je ale vždy tak černé, zvlášť když jsme zkušenými optimisty.

číst článek

Karel Bojda

2012/6/212

číst článek

Michal Počuch

2012/6/211

Při pohledu zpět zjistíme, že nejslabší rok z hlediska výskytu medovice byl rok 2008. Následoval výborný rok 2009, ve kterém došlo k přemnožení producentů medovice na jehličnanech. Rok 2010 byl mimořádný pouze v některých lokalitách. Loňský rok se zařadil mezi mimořádné medovicové roky – a jak to bylo letos?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý

2012/5/166

Od příchodu roztoče varroa, již více než dvě desetiletí, se u nás používají syntetické akaricidy na bázi pyretroidů. Nejdříve jako diagnostický prostředek s jednou aplikací na podzim, potom jako léčebný prostředek se třemi aplikacemi. Tento podzimní rituál se již natolik zažil, že mnoho včelařů je přesvědčeno, že by bez něj včely nemohly přežít. Ne ale všichni – roku 2012 získali Karel Crha a Jan Malý povolení od SVS ošetřovat včely pouze kyselinou mravenčí, přípravkem Formidol. Drobný úkon pro úředníka, ale velký skok pro české včelařství. Přinášíme proto exkluzivní rozhovor s prvně jmenovaným.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Vítámvás

2012/5/164

O letním léčení dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí (KM) se již popsalo hodně papíru, avšak použití těchto odpařovačů jako úspěšnou alternativu prvního a druhého léčení místo fumigací jsem ve včelařské literatuře u nás ještě nezaznamenal. Mne samotnému trvalo dva roky, než jsem pochopil některé zákonitosti, které mi ukázaly, že je lepší za určitých okolností (příznivá teplota) využít KM než použít fumigaci (Varidol).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/4/133

Konference Věda a výzkum ve včelařské praxi pořádaná Mendelovou společností pro včelařských výzkum (MSVV) v Olomouci nabídla rozličná témata apidologického výzkumu, která přímo a nepřímo souvisejí se včelařskou praxí. Hlavním zahraničním hostem byl Dr. Joachim de Miranda ze Švédské zemědělské univerzity v Uppsale, odborník zabývající se virózami včel.

číst článek

- redakce

2012/4/127

Z POZOROVACÍCH STANIC

Dopisovatelé z pozorovacích stanic nám tentokrát zaslali informace ze svých včelnic za období červen–červenec. Pro nevčelaře je toto období velice příjemné – začínají prázdniny, jezdíme na dovolené, relaxujeme… Pro včelaře to je však konec produkčního období (až na výjimky končí snůška), pro včelstva začíná příprava na zimní období, resp. líhne se zimní generace dlouhověkých včel. V tomto období se rozhoduje o síle včelstev pro jaro příštího roku. Abychom měli jistotu, že nedochází k poškození zimní generace včel varroózou a doprovodnými virózami, je v tomto období důležitý monitoring invaze varroózy. V pozitivních případech je třeba nasadit adekvátní léčbu. Letos jsou pozorovány značné lokální rozdíly v míře napadení včelstev kleštíky. V lokalitách loňských úhynů je letos relativní klid; naopak přibývá nových problémových míst. Úhynová varroózní zima 2007/2008 se pravděpodobně nyní opakuje v rozložení do dvou období (zimy 2011/2012 a 2012/2013). Máme již určité zkušenosti: je třeba zamezit kolapsu silně varroózních včelstev, resp. následným loupežím, a tím zamoření celých včelnic (tzv. domino efekt).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Rudolf Stonjek

2012/4/126

Jak jsem si levně vyrobil rudlík na manipulaci s úly.

...Zbytečně pracuje pouze hloupý včelař a ještě hloupější si kupuje drahé věci, když nemusí. No a tím bylo vše dáno v mém dalším včelařském životě. Když jsem se rozhodl asi před 12 lety přebudovat svoje včelaření na úly typu Dadant vlastní konstrukce a dále je rozšiřovat, musel jsem také vyřešit jak těch zhruba 100 včelstev zvládnout nejen časově, ale i fyzicky, přičemž budu mít pouze jednu jistotu, a to je nedostatek času.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivo Kovařík

2012/4/121

V roce 2011 jsem začal včelařit. S přicházejícím podzimem se mi naskytla možnost vyjet již počtvrté na Nový Zéland. Důvody této cesty byly dva a byly si rovnocenné – nabýt zkušenosti ve včelařském velkoprovozu a ukázat tuto úžasnou zemi ženě a dětem. O včelaření na Novém Zélandu publikoval již Jakub Ohem ve Včelařství 02/2012. Článek byl psán především z pozice člověka, který pracuje na vytáčecí lince, proto se extrahováním medu budu zabývat jen okrajově. Spíše hlouběji popíši strukturu a systém samotného včelaření.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík

2012/4/119

Čtenářům Moderního včelaře přinášíme rozhovor s profesorem Ingemarem Friesem z U ppsaly ve Švédsku. Ptali jsme se jej především na problematiku moru včelího plodu a možnosti zvládání této choroby.

Profesor Ingemar Fries je světoznámý vědec a zároveň včelař pracující na Sveriges lantbruksuniversitet v Uppsale. Za svou praxi publikoval mnoho článků v ceněných vědeckých časopisech a napsal nebo se podílel i na vzniku několika knih z oboru apidologie. Jeho zájmy jsou soustředěny hlavně na problematiku včelích chorob, je autorem, i v českých zemích známého, pokusu z ostrova Gotland, při němž byla včelstva ponechána svému osudu po nakažení kleštíkem včelím (Varroa destructor). Jak sám říká, byl to jeden z nejlevnějších a zároveň nejúspěšnějších pokusů, které kdy dělal. Spolu se svou kolegyní Evou Forsgren z téhož pracoviště zveřejnil několik nových poznatků o moru včelího plodu. Prof. Fries často cestuje po světě, přednáší na vědeckých konferencích a spolupracuje s výzkumnými týmy nejen ze Švédska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/4/116

Nedávno vzniklo v ČR nové chovatelské sdružení s názvem Svaz chovatelů včely tmavé, které bude, jak název napovídá, zaštiťující a servisní organizací pro všechny chovatele plemene Apis mellifera mellifera. O rozhovor jsme požádali předsedu Tomáše Hellera.

číst článek

Petr Texl

2012/4/116

Tato věta se dříve brala velmi vážně, dnes jsme již obezřetní a všemu nevěříme, ale přesto…

číst článek

Miroslava Novotná

2012/3/107

Dnes uzavřeme povídání o užitečných rostlinách z čeledi hluchavkovitých posledními zástupci, kteří jsou pro většinu včelařů neznámí, což je ovšem velká škoda.

Rostlina s půvabným názvem marulka (Calamintha) se dá pěstovat v trvalkových a bylinkových záhonech nebo jako součást přírodních zahrad. Prospívá na slunci, ale toleruje i polostín. Z druhů je to např. marulka lékařská (šantovitá) – Calamintha nepeta. Působí jako stimulant, tonikum a antiseptikum. Lze ji využít při léčbě kašle i při nadýmání. Čerstvé listy lze přiložit na pohmožděniny nebo při bodnutí hmyzem. Jako koření je známe hlavně v Toskánsku (do salátů, polévek, dušených i pečených mas). Růžovofialové květy poskytují včelám nektar i menší množství pylu. Výhodná je i dlouhá doba květu (VII.–IX.).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Markéta Julinová, Roman Slavík

2012/3/102

V posledních desetiletích se významně zvýšil zájem o sledování (monitoring) kvality životního prostředí, které je v současnosti velmi významně ovlivněno lidskou činností. Do prostředí se dostává celá řada anorganických i organických látek, jako např. rizikové prvky, aromatické a polyaromatické nitrosloučeniny a uhlovodíky, pesticidy a další látky s různými fyzikálně-chemickými a toxikologickými vlastnostmi. Jejich osud a vzájemné interakce v jednotlivých složkách životního prostředí, především u nových typů škodlivin (např. moderní typy pesticidů), je často neznámý. Proto je studium přítomnosti, množství a pohybu škodlivých látek v prostředí významnou součástí hodnocení stavu životního prostředí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2012/3/100

Samotné čištění lze pozorovat jen obtížně a nahodile. Cílem tohoto příspěvku je zdokumentovat hygienické chování včel při odstraňování přestárlého trubčího díla.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/3/94

Z POZOROVACÍCH STANIC

Tentokrát nám dopisovatelé zprostředkují ve svých příspěvcích a záznamech pozorování přírody a práce se včelstvy za období duben–květen. Toto období je pro sledování a vedení včelstev asi nejdůležitější. Můžeme zde hodně získat, ale také hodně pokazit. Je to období přirozeného množení včelstev (rojení) a racionálního množení (tvorba oddělků a odchov matek). Ne nadarmo kdysi Leoš Dvorský rozdělil včelařský rok na období „duben–květen–červen–zima“. Je to období hojnosti jak pro včely, tak pro včelaře. U včelaře to však předpokládá nebýt chamtivý a včelám neodebrat všechen med – jak praví Josef Volejník „ulizovat pouze smetanu“. Tato zásada platí letos dvojnásob – po vydatné snůšce na začátku května není příroda tolik štědrá. Pamatujte, že včelstva volně žijící v přírodě v létě přežívala a také zimovala na květovém medu!

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Josef Křapka

2012/3/90

Víme, že rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev, a tudíž je v zájmu včelstev se rojit. Rovněž i příroda má z rojení včelstev užitek, protože opylovatelé anektují nové územní celky, a zabezpečují tak přežití a rozmnožování entomofilních (hmyzosnubných) rostlin. Včelař se však na tuto otázku dívá poněkud jinak. V minulosti včelaři rojové nálady ve včelstvech podporovali, protože rojení byl jediný známý způsob rozmnožování včelstev a též prodej rojů byl pro ně vítaným zdrojem příjmů. V současnosti se včelaři snaží rojení bránit, protože rojení snižuje jejich medné výnosy, a tím ochuzuje jejich rozpočet. Také lezení po stromech nebývá právě tím nejžádanějším koníčkem mnoha včelařů. Nemíním se zde zabývat všemi zákroky, které včelaři k omezení rojení prováděli a dosud mnohdy zbytečně a pracně provádějí. Omezím se pouze na ty, které mám ověřeny vlastní včelařskou praxí. Opatření proti rojení však nenazývám zákroky, nýbrž veškeré prováděné úkony jsou zapracovány do metodiky chovu, a tudíž je jejich provádění nenásilné a přirozené. Chov matek a záměrná tvorba mladých včelstev jako náhrady za nevyrojená včelstva do této metodiky patří. To již prezentoval ve své publikaci „Aučinlivé spravování včel pro lid obecný“ Josef Antonín Janiš.  

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit