Moderní včelař 3/2015

Marie Šotolová

2015/3/4

Vážení a milí, také už máte alergii na vše sladké? Med je na klice, med je na pantoflích, med je v každé volné misce. Samozřejmě ten se zbytky pylu a pěnou, co se nedá prodat…

číst článek

Petr Texl

2015/3/4

V Blatné ukončili studium další včelařští učni. Koncem června proběhly v Středním odborném učilišti Blatná závěrečné zkoušky učebního oboru Včelař.

číst článek

Petr Texl

2015/3/4

Na konci roku 2014 byl ukončen dvouletý pilotní program Včelař-farmář. Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ vyhlašuje příjem žádostí o zařazení do kurzu Včelař-farmář.

číst článek

Zdeňka Cutáková

2015/3/5

Součástí vzpomínkové akce k 150. výročí vynálezu medometu bude v rámci doprovodného programu 26. 9. 2015 v Brně, Lužánkách – středisku volného času – slavnostní finále medové soutěže. Vítězné medy obdrží diplom i zajímavou cenu od vystavovatelů včelařských potřeb.

číst článek

Kabát Michal

2015/3/6

Pracovní společnost nástavkových včelařů v nedávné době zahájila pilotní projekt celorepublikové monitorovací sítě úlových vah. Protože start projektu se kryl se zahájením jarní snůšky, již nyní nám stanice poskytují zajímavá data. Monitorovací místa jsou rozmístěná v nadmořských výškách od 300 do 900 metrů a geograficky pokrývají v rámci možností celou republiku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

2015/3/6

Události v červenci a srpnu 2015.

číst článek

Daniel Tácha

2015/3/8

Možnost sáhnout si na národní nebo evropské peníze prostřednictvím dotací mají všichni včelaři. Chce to však orientovat se v dotační nabídce a sledovat aktuální příležitosti. Přinášíme souhrn nejdůležitějších dotačních titulů, které se včelařům v současnosti nabízejí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2015/3/14

Jak vidí včelařství majitelé včelích farem? Odpověď přinášejí webové stránky Asociace profesionálních včelařů z. s. Ze zprávy, předané Ministerstvu zemědělství, vybíráme nejdůležitější body. Celé znění zprávy, kterou za spolupráce členů spolku přednesl letos jeho předseda Jan Kolomý, naleznete na www.vcelifarmy.cz. Dodejme, že Jan Kolomý provozuje největší včelařský podnik v České republice (http://www.apis-kolomy.cz). V Jeseníkách se stará o více nežli tisícovku včelstev a kromě samotného včelařství je součástí firmy velkovýroba úlů.

V ČR působí v současné době cca 120 včelařských provozů s počtem včelstev nad 150. Asociace profesionálních včelařů, z. s. registruje 50 včelařů. Převážná část členů je stále členy Českého svazu včelařů (ČSV). Hlavní náplní činnosti Asociace je, jak se v našich podmínkách chovem včel uživit. Přestože zemědělství vykazuje delší dobu vzestupný trend, za rok 2014 pravděpodobně vykáže enormní zisk, ve včelařském oboru je to naopak. Současný stav a vývoj stagnuje a dokonce může ohrozit profesionální včelařství v ČR.

Řízení oboru včelařství jako celku

Ve včelařství došlo v poslední době k mnoha změnám. Působí zde několik sdružení a stoupá počet chovatelů, kteří nejsou členy ČSV. Je dobré, že Ministerstvo zemědělství vloni iniciovalo schůzku spolků s možností představit své záměry a možnou spolupráci.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Darie Renzi

2015/3/16

Italský včelařský časopis Apiitalia přinesl letos článek Francesca Colafemmina, který přibližuje situaci v malo a velkovčelaření na jih od nás. Také Italové si často stěžují, že je včelařství v krizi, produkce medu se snižuje a budoucnost je nejistá. Avšak i uprostřed mnoha těžkostí jsou takoví, kteří si nestěžují a díky pečlivému řízení svých chovů profitují. Salvatore Ziliani ze severu a Francesco Pugliese z jihu dosvědčují, že je možné i v náročném období dosáhnout výborných výsledků díky managementu založeném na metodice, přesnosti a flexibilitě.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jana Anderlová

2015/3/18

Pokračování článku o nosematóze je zaměřeno na metody diagnostiky a prevalenci nosematózy v jižních Čechách, dále v České republice (chovatelé s komerční produkcí matek) a následně v Evropě. Během posledních let se u včel zvýšil výskyt infekcí způsobovaných mikrosporidiemi. Zároveň v zamořených oblastech narostl počet úhynů včelstev a byla hlášena nižší produkce medu. Jedna z hlavních hypotéz, která by mohla vysvětlit tento problém, sází na nedávný vstup a rychlé šíření N. ceranae v Evropě…

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jana Prodělalová

2015/3/20

Včely jsou napadány rozsáhlou skupinou patogenů a parazitů, přičemž viry tvoří nezanedbatelnou část této skupiny. Některé včelí viry byly popsány také u dalších hmyzích druhů podílejících se na opylování rostlin. Článek se věnuje historii popisu virů ve včelstev, jejich dopadům na kondici včel a charakteristice nejznámějších včelích virů.

Historie popisu virů ve včelstvech

První zmínka o virovém onemocnění včel pochází z počátku 20. století, kdy Američan G. F. White shrnul znalosti o (virové) nákaze včelího plodu (celá publikace v angličtině je dostupná na stránkách https://archive.org/details/sacbrood431whit) a na základě experimentů s filtrací tekutiny získané z infikovaných larev prokázal, že onemocnění je virového původu. Od 60. let minulého století se seznam popsaných včelích virů stále rozšiřuje, avšak až do 80. let byly včelí viry považovány z hlediska zdravotního stavu včel v podstatě za neškodné. Následně však došlo k celosvětovému rozšíření varroózy a začaly se objevovat problémy, související zejména se sníženou životností včelstev.

Nepříznivý vliv virů na kondici včel

Jak tedy viry působí na zdravotní stav včel? Viry způsobují různé typy infekce s různou závažností.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Radek Krušina

2015/3/23

Včelaři v České republice se stále častěji potýkají s hynutím včelstev, za kterým stojí v nějaké míře roztoč Varroa destructor. Přesto podobně jako v roce 2014 dojde občas i  přes obvyklou péči k tomu, že mnoho včelařů má velké ztráty, někteří dokonce zůstanou zcela bez včel. A začnou se objevovat otázky: Co se stalo? Autor se snaží dobrat se řešení při respektování přirozeného způsobu života včel.

Co je špatně, když jsem léčil jako obvykle, podle osvědčeného schématu, za kterým stojí odborníci? Kdo ze sousedů zanedbal péči o své včely, když já vím, že jsem ošetřoval poctivě?

Společné většině otázek je to, že jako problém vidí pouze roztoče. Tedy, že někdo léčil málo, pozdě, či špatně, nebo vůbec, popřípadě se důsledně nelikvidovala divoce žijící včelstva, na kterých se jistě také roztoči množí a nikdo je nevybíjí. Snahou o řešení je potom vylepšení systému hubení roztočů s cílem dosáhnout tak nízkého stavu, aby již včelstvům neškodili. Jako viník je potom vnímán ten, komu kčelstva hynou, protože to svádí k závěru, že postižený při úhynu včelstev o ně zanedbal péči.

Co je v boji proti kleštíkům víc – léčiva nebo odolná včelstva?

Na podzim a v zimě 2014/2015 se podle zpráv z celé ČR vyskytli další včelaři, kteří z vlastní zkušenosti poznali, že i přes celoroční péči o včely mohou přijít. Nabízí se této trpké zkušenosti využít a zkusit si položit i otázky jiné, než je u nás obvyklé. Spočívá opravdu celý problém v nedostatečném vybíjení kleštíků? Jsou vinni skutečně jen kleštíci? A následně také divoce žijící včelstva? Včelaři, kteří buď neléčí, nebo neléčí důsledně? Ti, kteří chtějí tolerovat z různých důvodů určité procento kleštíků ve včelstvech? Nesprávně aplikovaná léčiva či to, že nejsou léčiva podávána plošně a preventivně? Nějaký chybějící úkon v nařizované metodice?

číst článek

- redakce, Lukáš Matela

2015/3/24

Častým tématem diskuse včelařů je úlová otázka, která zpravidla nemá řešení a výstupem takové debaty nebyla nikdy žádná univerzální pravda. Vždy je třeba najít rozumný kompromis mezi tím, co svědčí včelám, a tím co vyhovuje včelaři nebo novému fenoménu – včelařce. Neomezené možnosti má kutil, který si dokáže vymyslet a zrealizovat jakýkoli úl. Nabídka trhu včelařských potřeb je dnes široká a lze si vybrat z širokého spektra výrobků. Článek popisuje ve světě běžně používané osmirámkové úly – tzv. úly pro ženy – a zkušenosti s nimi v prvním roce včelaření.

Včelařky – fenomén současného včelařství

V souvislosti s novodobými trendy se mezi mladými lidmi, zejména rodinami s dětmi, klade důraz na zdravou výživu, vztah k přírodě a k půdě a to vše zapříčiňuje renesanci zahrádkaření a také chovu včel, které jsou považovány za nezbytnou podmínku kvalitního opylení pěstovaných plodin. Často se pak včelám věnují nejen maminky na rodičovské dovolené, ale i seniorky.

číst článek

Jaroslav Bajko

2015/3/26

Autor představuje staronový přístup k chovu včely medonosné, se kterým se seznámil během pobytu v Austrálii započatého v září roku 2014, kdy se tam zúčastnil přednášek a kurzů přirozeného včelaření vedených Timothy Malfroyem a podílel se na péči o 150 včelstev ve Warré úlech.

Timothy M. je zakladatel mnohasetčlenné komunity Warré včelařů v Sydney, pro které zdraví včel znamená více než výnosy medu. Sám pochází ze včelařské rodiny a jeho otec stále kočuje s tisícovkou včelstev v Langstrothových úlech po Novém Jižním Walesu. Na počátku hledání svého vlastního stylu včelaření se v roce 2002 Austrálie potýkala s invazí Aethina Tumida (lesknáčka úlového) a s chronickými problémy s morem včelího plodu. Začal proto s podrobným studiem biologie rodu Apis a historie včelaření ve světě s cílem zjistit, jaké metody chovu a jaký typ úlu by pomohly zvýšit vitalitu a odolnost včel. Během svých výprav navštívil v roce 2009 kongres Apimondia, který se konal ve Francii, kde se podrobněji seznámil s úlem E. A. Warrého. Od té doby v těchto úlech včelaří přirozeně, přednáší a věnuje se vzdělávání v této oblasti.

Jak chápat termín „přirozené včelaření“

Předtím, než se pustím do představení základních principů přirozeného včelaření, bych rád vysvětlil, co se rozumí pod samotným pojmem „Přirozené včelaření“ (z angl. “Natural beekeeping”):

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Lstibůrek

2015/3/28

Cílem tohoto článku je poukázat na klady a zápory obou variant, aby se zájemce o její přípravu mohl lépe rozhodnout, která z cest je pro něj vhodnější.

Trocha historie nikoho nezabije

Z historických pramenů můžeme vyčíst, že oba způsoby, tedy povařování i výroba za studena, byly používány souběžně. Podle dochovaných receptů převládalo povařování.

Přitom je zajímavé, že povařování moštu před zakvašením se neujalo u druhého nejstaršího alkoholického nápoje, tedy u vína. Uváděné technologické důvody pro povařování jsou totiž platné i pro vinaře (sterilace roztoku před zakvašením, vysrážení bílkovin atp.) Zatímco vinaři po staletí bojují o čistotu kvašení a jeho stabilizaci, u medovin se to většinou řeší rázně a jednoduše, tedy povařením.

V pořadí třetím nejstarším alkoholickým nápojem je pivo. V tomto případě je příprava roztoku pro kvašení složitější tím,

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Michal Počuch

2015/3/29

Výskyt producentů medovice je podmíněn přítomností živné rostliny, průběhem počasí, vlivem přirozených nepřátel a počty přezimujících vajíček a larev. Zásadní je množství nakladených vajíček podzimními generacemi mšic v předešlém roce. U puklic pak množství larev, které od vylíhnutí až do letošního roku unikly přirozeným nepřátelům. Jaká je situace letos? Můžeme se těšit na medovicový med?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Koukolík

2015/3/32

Včelí mozek upoutával velikány neurohistologie Camilla Golgiho a Ramona y Cajala (za výzkum, který vytvořil jeden z pilířů moderních neurověd, včetně výzkumu lidského mozku, dostali společně r. 1906 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství). Včelí mozek upoutává dodnes. V jednom krychlovém milimetru se skrývá pouhých 960 000 nervových buněk. Jejich sítě dokáží zázraky, o nichž se tvůrcům umělé inteligence zatím jen zdá.

Včely jsou inteligentnější, než si většina z nás umí představit.

Například: včely se dokáží učit, naučenou látku si vybaví, umí třídit zrakové informace a mají druh jazyka. Včely rozlišují, zda je podnět stejný nebo odlišný od podnětu, s nímž se už seznámily. To, co se jednou naučily, dokáží bez dalšího učení zobecnit jak ve stejné doméně, tak přenést do odlišné domény.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeňka Cutáková

2015/3/34

Před Hotelem International 21. dubna 2015 zastavila bílá limuzína, která přivezla včelí královnu. Získaný med hotel použije pro potřeby vlastní kuchyně, v červnu plánuje medobraní.

Hotel International je první na Moravě, jenž na svou střechu umístil loni v listopadu tři úly, které směřují česny ke hradu Špilberk z důvodu pestré vegetace a bohaté včelí pastvy. „Inspirovali jsme se chovem včel v hotelích v New Yorku, Paříži či Londýně, kde už s chovem včel, pokud je k tomu kolem hotelů vhodná lokalita, začali. Nyní jsme po pražském hotelu InterContinental druhým hotelem v republice, který má své vlastní včely,“ uvedl obchodní ředitel hotelu Michal Řičánek. O včelstva, která mají být brzy čtyři, se postará včelař Marek Linger.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Pavel Fiľo

2015/3/35

Střední odborná škola Pod Bánošom v Banské Bystrici jako „Centrum odborné přípravy a vzdělávání ve včelařství“ iniciovala kampaň za obnovu tradiční snídaně. Myšlenka vznikla  během návštěvy autora na 3. mezinárodní konferenci včelařských organizací v Brdě u Lukovice v Slovinsku. Článek kampaň hodnotí veskrze kladně a může být isnpirací pro české školy i mateřské školky.

Tu som sa zúčastnil podujatia nazvaného „Medové raňajky“ v materských a základných školách, kde sa žiakom podával chlieb, maslo a med v spojení s propagáciou významu včiel a včelárstva. Myšlienka hodná nasledovania, ale následne som si uvedomil „naše špecifiká“. Myslím tým fetiš najnižšej ceny, ktorý predstavuje zákon o verejnom obstarávaní pre všetky tieto suroviny ako chlieb, mlieko, maslo, a dokonca aj med ako vrchol absurdity. Naše deti a vnúčatá dostávajú cenovo lacné „medy“, ktoré sú prinajmenšom problematické vysokým HMF a prítomnosťou peľov rastlín, ktoré nemajú pôvod v strednej Európe. Treba mať na mysli aj veľké množstvo upravených (čo je len vhodnejší výraz pre falšovaných) medov, práve v tej najlacnejšej kategórii.

Z vyššie uvedeného vyplýva, že musíme začať úplne od začiatku a zamerať sa na problém „živých potravín“ z regiónu a ich význam pre správny vývin detí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/3/36

České vydání časopisu National Geographic přineslo v květnu letošního roku rozsáhlý článek „Hledání supervčely“. Úvodní anonce „Můžeme zachránit nejvýznamnější světové opylovače? Vědci a včelaři se pokoušejí vytvořit odolnější včelu.“ nenechává včelaře na pochybách, že půjde o celosvětové úhyny včel.

Po vizitce poměrů v České republice, na které se autorsky podílel spolupracovník Moderního včelaře Jakub Dolínek, se čtenář vydá do Severní Ameriky k A. Novittovi v Northamptonu v Massachusetts, aby se možná ztotožnil s jeho názorem, že včelaření by se dnes mělo ve skutečnosti jmenovat „práce s roztočem“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/3/36

Pouhý rok po originálním německém vydání knihy známého popularizátora včelařství Friedricha Pohla „Bienenkiste, Korb und Einfachbeuten“ přišel Víkend s překladem do češtiny. S podtitulem „Úspěšné včelaření blízké přírodě“ nabízí útlá knížka informace o pěti úlech, které se v některých případech vracejí do pravěku včelařství, jindy jsou naopak výsledkem dlouholetých pokusů o chov včel jinak.

Kniha neosloví čtenáře, kteří se chtějí věnovat včelím farmám, spíše nadchne experimentátory, inklinující k ekologii. Cenné je, že přináší vhled do celé zootechniky při používání jednotlivých úlů, tedy jak se vytvářejí oddělky, přidává matka, jak se léčí, zpracovávají získané produkty a připravují se včely na zimu. Kniha obsahuje desítky instruktivních fotografií, nikoli však technické nákresy úlů. Jaké konkrétní typy publikace popisuje?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Motyka

2015/3/37

V roce 1986 se konala v Krakově a později ve Varšavě jednání mezi zástupci Polského svazu včelařů a představiteli firmy Apipol. Ta chtěla průmyslovou formou vyrábět produkt zvaný ZIOLOMIOD. Díky R. Tomaszkiewiczovi, který firmu založil, můžeme čtenáře Moderního včelaře zasvětit do nelehké historie zajímavého potravinového doplňku, který umožňuje polským farmářům využívat práci včel v době snůškové mezery.

Co to vlastně Ziolomiod je? Adekvátní doslovný překlad neexistuje, ale nejbližší možný název v češtině je „Bylinkový med“. Tento produkt, jak řekl zástupce firmy Apipol, není jejich patentem ani vynálezem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2015/3/38

Už 150 let nám usnadňuje práci medomet. Moderní včelař k tomuto jubileu připravil seriál článků představující život a dílo jeho vynálezce Franze von Hruschky (1819–1888). V tomto dílu se vydáme do italského městečka Dolo, které bylo hlavním Hruschkovým včelařským působištěm.

„Hruschka je myslící hlava s vysloveným nadáním,“ tak o pozdějším slavném vynálezci hovořili už jeho nadřízení v rakouské armádě. „Volný čas i skrovné své prostředky věnoval tomu, aby sestrojil přístroj, jímž bylo by možno rychle a přesně kresliti podle přírody a který by se hodil pro malbu krajin i osob. Roku 1844 tvořivý jeho duch vymyslil člun, na kterém bylo možno plaviti se vesly i plachtami.“ Vynález medometu z roku 1865 tedy zdaleka nebyl prvním ani posledním Hruschkovým zlepšovatelským počinem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

2015/3/39

Za podpory Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, z. s., se na internetu objevily v minulých týdnech nové webové stránky www.fhruschka.cz, jejichž náplní je vše, co souvisí se 150. výročím vynálezu medometu.

číst článek

Marie Šotolová

2015/3/39

Planetku objevila 20. 7. 1996 Lenka Kotková, jak skromně říká, náhodou. Sledovala totiž na ondřejovské hvězdárně jiné těleso, a tahle se jí vloudila na snímek. Dráha planetky, která nese jméno Franze Hruschky, je výjimečná; ovlivněná Jupiterem patří k nejvzdálenějším a taky největším planetkám, které astronomové na Ondřejově objevili.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2015/3/40

Letos uplynulo 150 let od přednášky, kterou řeholník Gregor Mendel z řádu Augustiniánů z kláštera na Starém Brně vyslovil na dvou schůzích Přírodovědného spolku, a to 8. února a 8. března 1865. Jaké byly další osudy tohoto objevu...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Motyka

2015/3/41

Jaroslav Havlín... Vždy tichý, nenápadný. Znali jsme ho ve včelařských kruzích všichni. Když se však rozhovořil o chovu matek, rázem to byl Pan včelař. Tento včelař se stal legendou už za svého života.

číst článek

Marie Šotolová

2015/3/42

1. Když na jaře skončila v Národním zemědělském muzeu výstava včelařských potřeb, točily se myšlenky návštěvníků kolem tajemství, jaké další skvosty skrývají zdejší depozitáře. Reportáž odhaluje sbírku, uloženou na zámku Kačina u Kutné Hory. Na jeji začátky vzpomíná ing. Zdeňek Tempírem, CSc. a současnost popisuje ing. Vladimíra Růžičková.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Viktor Švantner

2015/3/46

V rámci otevření rubriky „Právní trubec“ rozebírá právník Viktor Švantner problematiku územní identifikace „obce“ ve smyslu Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2015 (str. 14, http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/kontroly-zdravi-zvirat-a-vakcinace/mk-zdravi-zvirat-2015.html) a s tím související oblasti.

Před vysvětlením dané otázky pouze upozorňuji, že v rámci přemísťování včelstev nadále platí povinnost si vyžádat veterinární osvědčení k přemístění včelstev mimo území „kraje“ (srovnej ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., v platném znění (tzv. veterinární zákon). Pojem „kraj“ je vymezen standardně ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., v platném znění, tj. H. m. Praha + 13 krajů (srovnej ustanovení Čl. 1. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., v platném znění).

Zde se dostáváme k jádru věci, a to vymezení pojmu „území obce“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/3/47

Tentokrát si připravíme v domácích podmínkách jednoduchým způsobem prostředek, který zejména v zimním období dodá mnoho vitamínů, minerálů a dalších velmi cenných látek pro náš imunitní systém. Na rozdíl od synteticky vyráběných multivitaminových a minerálních doplňků stravy navíc plně využitelných pro náš organismus.

Plástový pyl, neboli perga, někdy označovaná také jako včelí chléb, je malinko zapomenutým včelím produktem. Včelaři se častěji věnují sběru rouskovaného pylu pomocí pylochytů. Využitelnost a stravitelnost rouskovaného pylu jsou však pro včely, stejně jako pro člověka, velice omezené. Ochranná slupka pylových zrn, tzv. exina, je velmi odolná a povětšinou odolává i našim trávicím enzymům. Včely se však naučily, jak využít velmi bohatý zdroj bílkovin, enzymů, vitamínů a minerálních látek.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Weyda

2015/3/48

Digitální fotografie dnes

Po předchozích dvou dílech seriálu o digitálním zobrazování a jeho možných aplikacích ve včelařství, kde jsme se zabývali skenováním a digitální mikroskopií, jsme dospěli k digitální fotografii jako nejvyužívanější oblasti digitálního zobrazování. O digitálním fotografování jsem psal v Moderním včelaři už několikrát. Digitální fotografie je obor dynamicky se rozvíjející a nezadržitelně postupující ke stále větší dokonalosti. Každý měsíc se objeví nějaká novinka týkající se vlastních digitálních fotoaparátů nebo fotografického příslušenství. Řekněme si stručně, jaký je současný stav digitální fotografie a co z toho vyplývá pro naše vlastní fotografování se zaměřením na oblast včelařství.

Vývoj digitální fotografie lze nejlépe sledovat na velkých světových fotografických veletrzích a výstavách. V Evropě je zásadní veletrh Photokina, který se koná každý druhý rok v Kolíně nad Rýnem (loni v září byla poslední). Všichni, kdo na poli fotografie něco znamenají, jsou tam vždy se svými novinkami. Tak lze poznat současný stav a také směry, které budou ovládat digitální fotografii do další Photokiny. Užitečný je rovněž soubor výrobků z oboru fotografie za ten který rok, oceněný cenou TIPA, kterou udělují zástupci 28 předních světových časopisů z oboru fotografie a zobrazování. Tak je tomu i u výrobků oceněných za rok 2015.

Co z toho vyplývá pro naše digitální fotografování?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Vojtěch Daněk

2015/3/50

Co dělat když počasí přeje, včely nosí a medu v horním nástavku přibývá? Jak se postarat o oddělek, pokud nás k němu přiměla rojová nálada? To vše a mnohem více v dalším díle seriálu pro začínající včelaře.

Rozšiřování během snůšky

Nuže se zpětnou platností dlužno pojednat o krásném období, kdy počasí přeje, včelstva sílí a plásty tečou medem. Letošní květen alespoň u nás na východní Moravě se takto projevil. Shledáme-li při dalších prohlídkách, že včely ovládají celý prostor úlu a horní nástavek již těžkne a blíží se odhadem k 10 kg, je dobré podsadit pod horní v pořadí už čtvrtý nástavek. Tento nový nástavek je vystrojen mezistěnami, z nichž jeden rámek může být prázdný – tedy stavební. Není na škodu dva zásobní rámky z horního nástavku prohodit s mezistěnami v novém nástavku – jako jakýsi most. Je užitečné v horním nástavku plásty prohlédnout. Postupy, které jsou zde uváděny, nepočítají s mateří mřížkou. Proto se stává, že i v tomto horním nástavku narazíme na plod. Tím spíše nalezené plodové rámky umístíme níže do přidaného nástavku (Obr. 1A).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit