Silvie Dostálková, Jiří Danihlík

2016/1/26

Na konferenci asociace COLOSS konané v říjnu 2015 nedaleko slovinské Lublaně jsme měli možnost zúčastnit se přednášek a pracovních seminářů zaměřených na hlavní výzkumné projekty pořádající asociace. Probírala se různá témata, např. již v ČR známý monitoring zimních ztrát včelstev i projekty zaměřené na šlechtění a léčení včel pomocí organických kyselin. Několik konferenčních příspěvků se také týkalo lesknáčka úlového a sršně asijské, které se nepřirozeně vyskytují na evropském kontinentu a jejichž přítomnost vyvolává mnoho otázek u vědců a obav u včelařů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martin Jůzek, František Texl, Karel Jiruš, Milan Bencúr

2011/3/83

Ani v době prázdnin a dovolených by včelaři neměli zapomínat na svá včelstva, neboť právě červenec a srpen je důležité období, které dává základ pro kondici včel­stev v dalším roce. Včelaři většinou v tomto období ještě sklízejí plody včelí práce – vytáčejí medy z pozdějších snůšek, monitorují včelstva z hlediska kleštíka včelího, případně aplikují varroacidy. V červenci a v srpnu je třeba také doplňovat zásoby. Co ale dělá úplný začátečník? Jak napsal Karel Jiruš: „Včelař, který nyní začíná úplně z ničeho má naprostý nedostatek všeho. Hlavně včel a díla.“ Začátečník tedy přivezl oddělek či usazený roj na stanoviště a přemýšlí, jak dopřát včelstvíčkům ty nejlepší podmínky, aby do zimy zesílily a vystavěly co nejvíce díla, do kterého uloží glycidové a pylové zásoby.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák, Alena Machová, Peter Čermák

2017/3/41

S rostoucím poznáním, že původní lokálně přizpůsobené plemeno včel vykazuje proti hybridům a „přistěhovalcům“ výhody, nabývá na významu nutnost zajistit pro tato plemena chráněná území.

Od doby industrializace používá člověk intenzivně globální zdroje a zatěžuje přitom ekosystémy. Tím dlouhodobě ohrožujeme vlastní existenční základnu. Touto problematikou se zabývala Organizace spojených národů, a v prosinci 2013 vstoupila v platnost dohoda o biologické rozmanitosti. Švýcarsko ji ratifikovalo v roce 1994, což znamená, že i švýcarské kantony mají povinnost druhovou rozmanitost a ekosystémy zachovat a využívat "trvale udržitelně". Vedle mnoha jiných živočichů se to týká i domácích včelích plemen. Jaká je současnost? To se dozvíte v tištěném nebo elektronickém vydání březnového čísla časopisu Moderní včelař.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ondřej Prášil, Petra Urajová, Václav Krištůfek, Radmila Frydrychová

2016/5/23

Mikrobiologický ústav Akademie věd v Třeboni se již více jak padesát let zabývá výzkumem řas. Byla zde vyvinuta unikátní venkovní tenkovrstevná technologie pěstování jednobuněčné mikroskopické řasy Chlorella. Vědci se nyní zabývají výzkumem chování včel, které sušenou řasu přináší do úlů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/2/12

Již od roku 2007 se v Evropě monitorují zimní úhyny, které se odborníci snaží dát do souvislosti s dalšími možnými vlivy působícími ve včelařství (snůškové podmínky, způsoby léčení včelích chorob atp.). Bohužel dosud stále chybí data o úhynech v České republice. Jak jsou tedy vysoké zimní úhyny v ČR? Dosud nešlo na tuto otázku odpovědět. Sice se obecně tvrdí, že situace v ČR je výborná, lze toto tvrzení ale nějak dokázat? A jaké jsou nejčastější důvody ztrát?

číst článek

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/5/6

Před rokem a půl se v Pracovní společnosti nástavkových včelařů probírali možnosti připomenutí výročí 150 let vynálezu medometu. Tehdy padla jasná volba na autentické prostory v brněnských Lužánkách. K možnosti uspořádat akci na stejném místě, kde v roce 1865 Franz Hruschka představil medomet, se později přidal nápad uspořádat medovou soutěž.

číst článek

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/6/8

V dubnu a květnu 2014 proběhla na území České republiky první studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev během zimy 2013/14. Českou verzi dotazníku vyplnilo 556 včelařů (cca 1,2 % z celkového počtu včelařů), ztráty včelstev v ČR činily 6,6 %, a patří tak k jedněm z nejnižších v porovnání se zbytkem Evropy. Zároveň také ČR patří mezi státy s nejnižší účastí v dotazníkové studii. Naopak více jak 45 % respondentů uvedlo, že průběžně monitoruje napadení včelstev roztočem kleštíkem včelím.

číst článek

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/6/182

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.

číst článek

Jan Vondrák, Leopold Matela, Radek Kobza

2013/5/10

V těsném sousedství ApiEXPA probíhala vědecká část ukrajinského včelařského setkání. Sestávala z přednášek odborníků, jejichž výzkum se nějak týkal včel nebo včelařství. Přednášky byly rozděleny do sedmi tematických bloků – apiterapie, biologie, ekonomika včelařství, zdraví včel, opylování a včelí pastva, včelařství a rozvoj venkova, včelařské technologie a kvalita včelích produktů – a šesti takzvaných kulatých stolů – včelařská věda na Ukrajině, ekologické a přírodní včelaření, konzervace ohrožené rozmanitosti včelích populací, GMO plodiny a jejich dopad na včelařství, včely a pesticidy, falšování medu – při nichž skupina vědců debatovala s publikem. Pořadatelé se snažili dát prostor co možná nejširšímu vzorku světových výzkumníků, což znamenalo, že ani ti nejzajímavější z přednášejících nedostali více než čtyřicet minut času a přesto přednášky probíhaly čtyři celé dny na pěti místech současně. Zde vybíráme některé zajímavé lidi a jejich myšlenky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marián Sudzina, Martin Mellen, Miroslava Kačániová

2014/4/20

Včelí med je už od pradávna používaný kvôli jeho širokému spektru liečivých účinkov ale aj ako antimikrobiálny agent a jeho popularita stále viac narastá. V súčasnosti sa pozornosť vedeckej komunity zameriava na sledovanie antimikrobiálnej aktivity a aktivity proti tvorbe biofilmu a na protizápalové účinky. Výsledky ukazujú, že najvýznamnejší účinok z hľadiska antimikrobiálnej aktivity majú práve medovicové medy a najvýraznejšiu aktivitu z hľadiska inhibície tvorby biofilmu pri natívnych lesných medoch  zaznamenáva práve zbierkový kmeň Escherichia coli CCM 3988.

Úvod

Včelie produkty majú opodstatnené postavenie i v širokom uplatňovaní ako prírodné produkty v alternatívnej medicíne v spojitosti s liečbou množstva ochorení, a taktiež pre argumenty zavádzania do terapie pre nízke náklady na liečby a absenciu rezistencie na antibiotiká.

Med a propolis nachádzajú uplatnenie pri potláčaní multirezistentných patogénnych mikroorganizmov bez rizika vzniku antimikrobiálnej rezistencie a zabráneniu tvorby, prípadne narúšaniu už vytvoreného biofilmu – patria k vynikajúcim na liečbu nehojacich sa infikovaných rán a iných ochorení, spôsobených mikroorganizmami. V prípade propolisu mechanizmus antimikrobiálnej aktivity by mohol byť znakom synergickej aktivity medzi fenolickými a inými zlúčeninami, hlavne flavonoidmi, ako sú pinobanksín, galangín a pinocembrín. V zameraní na med k faktorom inhibujúcim vývoj, rast mikroorganizmov patrí viskozita obmedzujúca výmenu kyslíka, zvýšená koncentrácia redukujúcich cukrov, prítomnosť peroxidu vodíka a chemických látok proteínov a enzýmov zabraňujúcich rastu mikroorganizmov.

Cieľ

Cieľom práce bolo sledovanie antimikrobiálnych vlastností a inhibičných vlastností proti tvorbe biofilmu medu proti vybraným patogénnym mikroorganizmom. Sledovali sme vzorky medovicových medov a kvetových zmiešaných medov. Propolisy pochádzali z rôznych oblastí Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Lucie Králová, Jan Brus

2017/12/22

Od roku 2013/14 monitorujeme v ČR ztráty včelstev s využitím jednotného a standardizovaného dotazníku, který vydává asociace COLOSS. Ze sesbíraných dat jsme vytvořili databázi, na jejímž základě můžeme sledovat ztráty včelstev, analyzovat jejich příčiny i sledovat trendy v českém včelařství. Nejdůležitější výsledky ročníku 2016/17 jsme publikovali v Moderním včelaři 7/2017. 

číst článek

Martin Kamler, Jan Tyl, Marta Nesvorná, Jan Hubert, Jiří Merta, Blanka Karešová, Dalibor Titěra

2016/6/16

Koncem loňských letních prázdnin informovala Státní veterinární správa (SVS) prostřednictvím tiskové zprávy širokou veřejnost o prokázání hniloby včelího plodu (HVP) po několika desetiletích. Protože se jedná o nebezpečnou bakteriální nemoc včelstev, byla rovněž informována a upozorněna včelařská veřejnost i s obrazovou dokumentací z nově prokázaných ohnisek HVP. V předloženém článku shrnujeme a diskutujeme dosavadní poznatky o HVP, popisujeme propuknutí nákazy na Trutnovsku, aktuální rozšíření původce HVP a možné řešení pro zvládání onemocnění ve včelařských provozech. Celý článek v tištěném Moderním včelaři 6/2016

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martina Rejtharová, Jiří Bureš, Eva Pomezná

2018/1/40

Na stránkách tohoto časopisu jistě není potřeba připomínat, že med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými. Přesná definice medu je dána Směrnicí Rady 2001/110/ES o medu. Tato směrnice také uvádí, že „med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení“. V článku se odborníci z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno věnují problematice reziduí antimikrobních veterinárních léčiv, které se mohou v medu vyskytnout. (Antimikrobika jsou léčivé látky, které působí proti mikroorganismům vyvolávajícím nakažlivá onemocnění.)

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Martin Jůzek, Karel Jiruš, František Texl

2011/5/152

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V listopadu a v prosinci se konvenční včelaři v ČR věnují likvidaci roztočů Varroa destructor třetí fumigací nebo pomocí vyvíječů aerosolu se snahou vymýtit parazita do teoretické nuly tak, aby dali prostor těm nejodolnějším a nejživotaschopnějším roztočům, kteří tuto chemoterapii přežijí. Ti se na jaře opět začnou rozmnožovat a závodit o to, zda jejich populace dokáže bez výraznějších tlumících zásahů během sezony dosáhnout takového počtu, aby v září nebo říjnu zdecimovala včelstvo. To je realita týkající se většiny včelstev v ČR. Naopak, asi dvacítka českých biovčelařů má v listopadu a prosinci hotovo. V zásadě zazimovala včelstvo jako za starých časů, kdy roztoč V. d. byl přítomen pouze ve své asijské domovině. Ale jednodušší to nemají, naopak! V sezoně museli sledovat spady, používat řadu z biologických a zootechnických metod k potlačování varroózy – optimálně aplikovat organické kyseliny, thymol, eukalyptol nebo kafr. Pokud se jim nepodařilo roztoče udržet na nízké hladině, mají možnost nápravy v tomto bezplodém období pomocí kyseliny šťavelové. Co dělají v listopadu a prosinci naši čtyři již známí včelaři – Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek a František Texl?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Evgenia Vasina, Jaroslav Bzdil, Stanislav Navrátil, Ivana Papežíková, Jiří Pikula, Ján Matiašovič

2020/9/24

V literatuře je popsáno několik geneticky odlišných typů Paenibacillus larvae. Genotypizace izolátů odebraných z ohnisek nákazy umožňuje identifikovat, jaké genotypy původce se vyskytují na území České republiky. Také pomáhá pochopit, jak probíhá šíření nákazy v postižených oblastech i mimo území státu, případně identifikovat zdroje tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo identifikovat genotypy izolátů sesbíraných v letech 2016–2017 na území České republiky a zmapovat jejich výskyt na území ČR. Získané údaje byly doplněny o genotypy izolátů, získaných v roce 2018 v přilehlé části Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Vladimíra Kňazovická, Michal Gábor, Martina Miluchová, Juraj Medo, Zuzana Mašková, Adriána Volfová, Martina Gažarová, Margita Čanigová, Eva Ivanišová

2020/6/36

Cílem studie bylo testovat medy z hlediska fyzikálně-chemické analýzy a mikrobiologické kvality. Výsledky byly porovnávané s poznatky publikovanými v odborných pracích.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Pavel Durčanský, Jitka Rutkayová, Martin Kváč, Karel Beneš

2019/10/18

Nosemóza je celosvětově rozšířené onemocnění včel, které způsobují dvě mikrosporidie Nosema apis a Nosema ceranae. Cílem studie bylo popsat výskyt a promořenost Nosema spp. u vybraných včelstev v návaznosti na klimatické podmínky a stav včelstva.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Kobliha, Václav Krištůfek, Daibor Kodrík, Ondřej Prášil, Petra Urajová

2018/2/24

V současné době jsou včely pod vlivem řady stresujících faktorů, které mohou působit tzv. koktejlovým efektem, jehož výsledkem je uhynutí včelstva. Včely jsou stresovány varroózou spojenou s virózami, bakteriálními nemocemi (např. mor včelího plodu), nosematózou, pesticidy (rezidua i v pylu a glycidových zásobách), nedostatkem rozmanitosti pylu (monodieta), pozdním zásobním přikrmováním na zimní období, přezimováním pouze na cukerných zásobách, nepravidelnou obnovou starých plástů, nepřirozeným chovem mnoha včelstev na jednom stanovišti (vysoká koncentrace feromonů), kočováním se včelstvy a také nedostatečnými hygienickými opatřeními při chovu včel.

Jedním z klíčových faktorů zdravotního stavu včel je kvalitní přirozená potrava. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petra Urajová, Václav Krištůfek, Alena Bruce Krejčí

2020/7/28

Článek se věnuje kyselině para-kumarové, která je důležitá pro likvidaci toxických látek, podporu imunitního systému včel i pro správný vývoj dělnic a matek. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR referují o překvapivém zjištění, že obsah kyseliny kumarové v glycidových zásobách se po podletním zakrmení zvyšuje. Zimní zásoby dodané včelařem tedy mohou obsahovat více některých prospěšných látek, než samotný med.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.