Jiří Danihlík, Pavel Hyršl

2017/8/32

Přibližně na přelomu července a srpna se začíná líhnout dlouhověká zimní generace včelích dělnic. Tyto včely na rozdíl od krátkověkých letních musejí ve včelstvu přežít až do jara dalšího roku. Princip nebo spouštěč líhnutí krátkověkých či dlouhověkých včel není dosud spolehlivě objasněn. Je však známo, že některé fyziologické pochody se mezi těmito generacemi včel odlišují, patří mezi ně syntéza zásobních látek, citlivost na stres nebo průběh imunitních reakcí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Sládek, Jan Vondrák

2013/5/24

Na Zemi už je nás víc než sedm miliard. To je sedmkrát víc, než nás na téže planetě bylo před pouhými dvěma sty lety. Jde o nesporný úspěch v medicíně a ve zlepšení kvality stravování. Tento v dějinách lidstva ojedinělý fenomén má ovšem i svůj rub. Ta část z nás, která žije ve vyspělých zemích, spotřebovává zhruba čtyřikrát tolik energie než před dvěma staletími a produkuje také mnohonásobně více odpadu a škodlivin. Jsme svědky nebývalého vymírání rostlinných i živočišných druhů vlivem působení člověka. Mění se i klima planety, ať je to z jakýchkoliv příčin. Svět, který právě teď se svými včelami sdílíme, nesnese srovnání s ničím, s čím získali a nám předali zkušenosti naši předkové. Přesto se zdá, že způsob uvažování, na jehož základě vnímáme okolní svět, pochází z dob, v nichž příroda nepotřebovala od člověka o nic víc než předtím od jeho rodičů. Podle našeho názoru dnes ale tyto stereotypy zastarávají tím rychleji, čím rychleji se mění tvář přírody před očima každé lidské generace. Jsme připraveni na probíhající změny reagovat? Jak se mají promítnout do vztahu člověka ke včelám? Abychom měli kde si podobné otázky klást a hledat na ně odpovědi, zakládáme novou rubriku Enviro.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Píza, Naďa Pízová

2017/8/42

Ve dnech 6. až 9. července 2017 proběhl v Anglii v malebném městečku Malborough v Malborough College dlouho očekávaný 8. ročník Mezinárodního setkání mladých včelařů IMYB. Hlavním pořadatelem byla Britská včelařská asociace (BBKA - British Beekeepers Association) a především Ian a Ruth Homerovi, kteří odvedli mistrovskou práci při organizování celé události. Poprvé v historii se tak IMYB konal mimo střední Evropu a program byl vskutku jedinečný.

číst článek

Libor Hruška, Petr Texl

2014/3/28

Chovatel matek František Kašpar Jr. obhospodařuje většinu svých včelstev na dohled od hranic Chráněné krajinné oblasti Jeseníky v nadmořské výšce 650 metrů. Od poměrně drsných podmínek se odvíjí i jeho specifická provozní metoda.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jan Vondrák, Leopold Matela, Radek Kobza

2013/5/10

V těsném sousedství ApiEXPA probíhala vědecká část ukrajinského včelařského setkání. Sestávala z přednášek odborníků, jejichž výzkum se nějak týkal včel nebo včelařství. Přednášky byly rozděleny do sedmi tematických bloků – apiterapie, biologie, ekonomika včelařství, zdraví včel, opylování a včelí pastva, včelařství a rozvoj venkova, včelařské technologie a kvalita včelích produktů – a šesti takzvaných kulatých stolů – včelařská věda na Ukrajině, ekologické a přírodní včelaření, konzervace ohrožené rozmanitosti včelích populací, GMO plodiny a jejich dopad na včelařství, včely a pesticidy, falšování medu – při nichž skupina vědců debatovala s publikem. Pořadatelé se snažili dát prostor co možná nejširšímu vzorku světových výzkumníků, což znamenalo, že ani ti nejzajímavější z přednášejících nedostali více než čtyřicet minut času a přesto přednášky probíhaly čtyři celé dny na pěti místech současně. Zde vybíráme některé zajímavé lidi a jejich myšlenky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová, Petr Texl

2017/8/6

Ve velkém stylu otevřelo 26. července Národní zemědělské muzeum ve své budově v Praze na Letné tři nové expozice. Velký příběh zemědělství aneb Vše mezi zemí a talířem, to je leitmotiv nové podoby stálých výstav vyplňujících dvě patra objektu.

číst článek

Zdeněk Klíma, Zdeňka Cutáková

2014/2/30

Od letošního roku se čeští včelaři mohou ucházet o nový certifikát kvality, který uděluje společnost Certifikace včelích produktů, z. s. Zákazník, který si med označený novou ochrannou známkou kupuje, má jistotu, že si odnáší produkt neporušený špatným zpracováním nebo skladováním. Certifikát také dokládá, že čistě přírodní med neobsahuje pozůstatky syntetických látek.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martin Kamler, Jan Tyl, Marta Nesvorná, Jan Hubert, Jiří Merta, Blanka Karešová, Dalibor Titěra

2016/6/16

Koncem loňských letních prázdnin informovala Státní veterinární správa (SVS) prostřednictvím tiskové zprávy širokou veřejnost o prokázání hniloby včelího plodu (HVP) po několika desetiletích. Protože se jedná o nebezpečnou bakteriální nemoc včelstev, byla rovněž informována a upozorněna včelařská veřejnost i s obrazovou dokumentací z nově prokázaných ohnisek HVP. V předloženém článku shrnujeme a diskutujeme dosavadní poznatky o HVP, popisujeme propuknutí nákazy na Trutnovsku, aktuální rozšíření původce HVP a možné řešení pro zvládání onemocnění ve včelařských provozech. Celý článek v tištěném Moderním včelaři 6/2016

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Štěpánka Dlouhá, Lukáš Matela

2015/2/28

Loňský rok se do včelařské paměti zapsal černým písmem. Varroóza a s ní ruku v ruce jdoucí virózy doslova vymýtily včelnice některých z nás. Včelařská periodika a diskuze se plní neradostnými zprávami z Čech i Moravy. Jedni svalují vinu na nedisciplinovanost sousedů, druzí si stěžují na nedostatečnou účinnost léčiv a další zase žehrají na počasí, které všechno neštěstí přineslo. Tímto zamyšlením nemíníme nikoho kárat. Nenabízíme ani zaručený návod jak nezdaru napříště předejít. Pokusme se ale více osvětlit biologickou podstatu problému nastíněním interakcí, které soužití včely a kleštíka utvářejí. Úsudek o tom, jakou úlohu by zde měl hrát člověk, a rozhodnutí, jaká léčebná opatření má smysl zavádět, nechť si každý učiní sám.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová, Petr Texl

2017/6/28

Louky byly v plném květu, kosi ráno zpívali, slunce svítilo z plna sil, když jsme se s kolegou Petrem Texlem vydali do Hřivínova u Karlových Varů navštívit tamní Včelařství M+M Dimovi. Cesta na samém pomezí vojenského újezdu v Doupovských horách dávala tušit, že tu je proti nedalekým lázním jiný svět. Domy sice mají svá nejlepší léta už dávno za sebou, ale přírodě divočina svědčí. Usedlost Dimových, to je zase jiný příběh. Člověk je vlídně naladěn už u vstupu, kde ho vítají dva obří chlupatí psi. V závěsu se objevuje celá rodina. Kluci ovšem mají na spěch, protože táta s mámou budují včelařskou farmu, a tak vyfasovali kolečko, aby taky pomohli. Podívejte se na rodinou farmu v Moderním včelaři. Vycházíme 19. 6.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/2/12

Již od roku 2007 se v Evropě monitorují zimní úhyny, které se odborníci snaží dát do souvislosti s dalšími možnými vlivy působícími ve včelařství (snůškové podmínky, způsoby léčení včelích chorob atp.). Bohužel dosud stále chybí data o úhynech v České republice. Jak jsou tedy vysoké zimní úhyny v ČR? Dosud nešlo na tuto otázku odpovědět. Sice se obecně tvrdí, že situace v ČR je výborná, lze toto tvrzení ale nějak dokázat? A jaké jsou nejčastější důvody ztrát?

číst článek

- redakce, Lukáš Matela

2015/3/24

Častým tématem diskuse včelařů je úlová otázka, která zpravidla nemá řešení a výstupem takové debaty nebyla nikdy žádná univerzální pravda. Vždy je třeba najít rozumný kompromis mezi tím, co svědčí včelám, a tím co vyhovuje včelaři nebo novému fenoménu – včelařce. Neomezené možnosti má kutil, který si dokáže vymyslet a zrealizovat jakýkoli úl. Nabídka trhu včelařských potřeb je dnes široká a lze si vybrat z širokého spektra výrobků. Článek popisuje ve světě běžně používané osmirámkové úly – tzv. úly pro ženy – a zkušenosti s nimi v prvním roce včelaření.

Včelařky – fenomén současného včelařství

V souvislosti s novodobými trendy se mezi mladými lidmi, zejména rodinami s dětmi, klade důraz na zdravou výživu, vztah k přírodě a k půdě a to vše zapříčiňuje renesanci zahrádkaření a také chovu včel, které jsou považovány za nezbytnou podmínku kvalitního opylení pěstovaných plodin. Často se pak včelám věnují nejen maminky na rodičovské dovolené, ale i seniorky.

číst článek

Ondřej Prášil, Petra Urajová, Václav Krištůfek, Radmila Frydrychová

2016/5/23

Mikrobiologický ústav Akademie věd v Třeboni se již více jak padesát let zabývá výzkumem řas. Byla zde vyvinuta unikátní venkovní tenkovrstevná technologie pěstování jednobuněčné mikroskopické řasy Chlorella. Vědci se nyní zabývají výzkumem chování včel, které sušenou řasu přináší do úlů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Pavel Holub

2015/4/15

Snažíme-li se při vedení včelstev co nejvíce omezit používání akaricidů, ať syntetických léčivých přípravků nebo organických kyselin, můžeme hledat inspiraci v přirozeném chování včelstev. Takovým pravděpodobně nejúčinnějším ozdravným mechanismem včelstva je rojení. Ve vztahu k varroóze to platí také.

Metoda vícenásobného odsávání při současném odchovu matky

Roj opouštějící včelstvo si s sebou odnáší pouze několik procent populace kleštíka z původního včelstva. Díky tomuto přirozenému očistnému ději jsou včelstva schopna ve výrazně méně zavčelené krajině, než je u nás, přežívat i bez pomoci člověka. Nové vznikne, staré uhyne. V našich podmínkách však včelař není schopen většinu rojů odchytit, a proto se snaží chovat včelstva tak, aby se nevyrojila. Snaží se tedy o kontinuální život včelstva, čímž ale vyloučí přirozený očistný mechanizmus rojení. Proto, aby chovaná včelstva vůbec přežila, je zatím nezbytné je ošetřovat akaricidy. Existuje ale možnost jak rojení jako přirozený očistný mechanizmus napodobit. Princip takové metody je založen na tom, že převážná většina kleštíků se nachází na plodu. Jaká to je část populace, vyjadřuje parametr BAR. BAR (brood/adult ratio) je poměr počtu kleštíků na plodu vůči počtu kleštíků na včelách. V našich podmínkách je zjištěn tento poměr přibližně v rozmezí 2,5 až 3,3 (Výzkumný ústav včelařský, Dol). To znamená, že přibližně 40 až 30 % kleštíků je na včelách (foretičtí kleštíci) a 60 až 70 % je jich na plodu, převážně pod víčky. Kleštík vstupuje do dělničí buňky v průběhu jednoho dne před zavíčkováním. Na znalosti těchto parametrů je založena metoda odsávání populace kleštíka ze včelstev.

Fáze č. 1 – Chov matek

Předem si připravíme chovné včelstvo. Pak přelarvujeme a založíme do chovného včelstva sérii. Je tak zahájen chov matek. Označíme si tento den jako výchozí den 0. Matky se vylíhnou přibližně za 12 dnů.

Fáze č. 2 – Přesun plodu stáří 4 až 16 dnů

Pátý den mateří mřížkou rozdělíme včelstvo do dvou částí podle stáří plodu. Vybereme plodové plásty, které obsahují pouze vajíčka a zavíčkovaný plod vysokého stáří, o kterém víme (přibližně předpokládáme), že se do pěti dnů vylíhne. Pokud ve včelstvu takové plásty jsou, tak tyto plásty uložíme těsně pod mateří mřížku. Ostatní plodové plásty (stáří 4 až 16 dnů) uložíme do nástavku těsně nad mateří mřížku a s nimi i všechen plod jiného stáří i vajíčka, která nelze oddělit. Vhodným výběrem plástů omezujeme již tak výrazné oslabování produkčního včelstva ve fázi č. 3. Pokud při třídění plodu najdeme matku, tak ji vypustíme pod mateří mřížku. Pokud ji nenajdeme, smeteme pod mateří mřížku veškeré včely.

Pro bádavé čtenáře jsme připravili diagramy z článku ke stažení ve formátu xls: Diagram 1 a Diagram 2

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Václav Krištůfek, Daniela Procházková

2017/7/24

Ing. Václav Krištůfek, CSc., patří mezi autory článků v Moderním včelaři. Většinou čerpá ze své praxe vědeckého pracovníka Biologického centra Akademie věd České republiky, pokud se týká zdraví včel. Tentokrát se ale dělí o zkušenosti s edukačními výstavami o včelím životě, které měly přiblížit široké veřejnosti výzkumný potenciál jeho pracoviště.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Texl, Ladislav Nerad

2017/6/8

„Bez medu to nejde,“ říká Ladislav Nerad z Balkovy Lhoty u Tábora o zimování svých včelstev na medu. Téměř deset let ho praktikuje jako součást celoročního vedení včelstev ve svém velkoprovozu. Kromě mnoha provozních výhod získává na jaře vitální včelstva. Vždyť takto včelstva žila miliony let. Požádali jsme Ladislava Nerada, aby své zkušenosti a poznatky svěřil čtenářům Moderního včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/5/4

Milí čtenáři, časopis Moderní včelař se dneškem stal dostupným nejen předplatitelům, návštěvníkům knihoven a přímým objednatelům, ale všem, kdo zabloudí do do jedné z tisíce trafik, kam ho od začátku listopadu prostřednictvím První novinové společnosti, a. s., (PNS) dodáváme.

číst článek

Jitka Hřebecká, Miroslav Hřebecký

2014/2/23

Vynořily se docela nedávno, každý o nich slyšel, málokdo se odvážil je vyzkoušet. Mnozí je viděli na svých cestách po Švýcarsku, Německu nebo Rakousku, u nás vůči nim panuje přinejmenším nedůvěra a opatrné vyčkávání. Řeč je o tekutých invertních krmivech pro včely.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/5/6

Před rokem a půl se v Pracovní společnosti nástavkových včelařů probírali možnosti připomenutí výročí 150 let vynálezu medometu. Tehdy padla jasná volba na autentické prostory v brněnských Lužánkách. K možnosti uspořádat akci na stejném místě, kde v roce 1865 Franz Hruschka představil medomet, se později přidal nápad uspořádat medovou soutěž.

číst článek

Jan Vondrák, Ivan Černý

2013/5/7

Řečeno co možná nejjednodušeji: Apimondia je světový svaz včelařských svazů, který se už skoro sto dvacet let snaží rozvíjet mezinárodní spolupráci mezi lidmi od včel. Pro včelaře je zajímavá asi jen tím, že každé dva roky někde pořádá kongres, který je znamenitou příležitostí navazovat a udržovat kontakty se zahraničními přáteli a dozvědět se, co nového se za poslední dva roky vyzkoumalo či vyrobilo. Na začátku letošního října se právě takový kongres konal v ukrajinském Kyjevě a na následujících stranách si můžete přečíst, co nás tam zaujalo.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit