Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/6/182

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.

číst článek

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/6/8

V dubnu a květnu 2014 proběhla na území České republiky první studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev během zimy 2013/14. Českou verzi dotazníku vyplnilo 556 včelařů (cca 1,2 % z celkového počtu včelařů), ztráty včelstev v ČR činily 6,6 %, a patří tak k jedněm z nejnižších v porovnání se zbytkem Evropy. Zároveň také ČR patří mezi státy s nejnižší účastí v dotazníkové studii. Naopak více jak 45 % respondentů uvedlo, že průběžně monitoruje napadení včelstev roztočem kleštíkem včelím.

číst článek

Jiří Danihlík, Silvie Dostálková

2016/1/27

Na konferenci asociace COLOSS konané v říjnu 2015 nedaleko slovinské Lublaně jsme měli možnost zúčastnit se přednášek a pracovních seminářů zaměřených na hlavní výzkumné projekty pořádající asociace. Probírala se různá témata, např. již v ČR známý monitoring zimních ztrát včelstev i projekty zaměřené na šlechtění a léčení včel pomocí organických kyselin. Několik konferenčních příspěvků se také týkalo lesknáčka úlového a sršně asijské, které se nepřirozeně vyskytují na evropském kontinentu a jejichž přítomnost vyvolává mnoho otázek u vědců a obav u včelařů. Článek Moderního včelaře přináší kromě zásadních informací také unikátní fotografie obou škůdců.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jakub Dolínek, - redakce

2012/4/118

Časopis Bee World vydává čtvrtletně IBRA – International Bee Research Association (Mezinárodní sdružení pro včelařský výzkum) – a přináší v něm články včelařů i výzkumníků z celého světa. Anotace článků se podle nás budou dobře doplňovat s obsahem American Bee Journalu. Podrobnosti o Bee World a IBRA jsou na adrese www.ibra.org.uk

Informace o nejzajímavějších článcích z posledního čísla American Bee Journalu a Bee Worldu

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Weyda, Petr Texl

2015/1/33

V posledních letech zažíváme revoluční rozvoj celé řady digitálních zobrazovacích technik. Digitální fotografie je toho učebnicovým příkladem. Digitální zobrazovací techniky jsou aplikovány do celé řady oborů lidské činnosti. Vyhnout se tak nemohou ani oborům zdánlivě odtažitým. Tedy ani včelařství. Naopak zde mohou být velmi užitečné. Rozhodli jsme se představit v tomto seriálu ty z digitálních zobrazovacích technik, které jsou buď zcela nové, nebo už „zaběhnuté“ a přínosné.

Skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů

Jako první dobře využitelnou techniku digitálního zobrazování zmíníme skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů (angličtina používá termín flatbed scanner).

Pomocí této techniky získáme krásné digitální obrázky a přitom fotografický aparát vůbec nepotřebujeme. Stačí nám k tomu všudypřítomný počítač a k němu připojený běžný stolní skener (i když ne každý skener je k tomu stejně vhodný, viz dále). Skenování 3D objektů jiných než tiskovin (pro něž byly tyto přístroje původně vyvinuty) není věc úplně nová. Je už široce používána především v takových oborech, jako jsou geologie a mineralogie, sběratelství (například mincí a známek, muzejnictví, botanika atd.).

V Laboratoři digitálního zobrazování v entomologii (Biologické centrum Akademie věd ČR, Entomologický ústav, České Budějovice) jsme se intenzívně zabývali využitím stolních skenerů v biologii od poloviny devadesátých let. Tehdy to byly časy doslova pionýrské: dobře si ještě pamatujeme na údiv odborníků na přelomu tisíciletí, když jsme prezentovali velkoplošné tištěné obrázky naskenovaného hmyzu v době, kdy měly digitální fotoaparáty rozlišení maximálně kolem 2 MB a podobné snímky ještě nešly digitálním fotografováním realizovat. Prostě – stolní skener, který je určen pro skenování papírových dokumentů, může také dobře zachytit obraz 3D předmětů, které položíme na jeho skleněnou vnitřní plochu. S některými skenery dosáhneme překvapivých výsledků.

Skener versus fotoaparát

Samozřejmě většina lidí se zeptá proč používat na obrazovou dokumentaci skener, když máme tolik dobrých typů digitálních fotoaparátů?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Texl, Jiří Přeslička

2016/1/32

Co by to bylo za včelaře, který za svůj život nevynalezne nový úl nebo alespoň trochu neopraví stávající úlové standardy. Každý včelař se jistě již několikrát stal účastníkem nikdy nekončících diskusí na toto téma. V několika číslech Moderního včelaře vás seznámíme s konstrukčními chybami a odchylkami od zavedených standardů.

číst článek

Martina Rejtharová, Jiří Bureš, Eva Pomezná

2018/1/40

Na stránkách tohoto časopisu jistě není potřeba připomínat, že med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými. Přesná definice medu je dána Směrnicí Rady 2001/110/ES o medu. Tato směrnice také uvádí, že „med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení“. V článku se odborníci z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno věnují problematice reziduí antimikrobních veterinárních léčiv, které se mohou v medu vyskytnout. (Antimikrobika jsou léčivé látky, které působí proti mikroorganismům vyvolávajícím nakažlivá onemocnění.)

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý, Jakub Dolínek

2013/2/6

Bee World březen 2013 a American Bee Journal 1/2013

číst článek

Martina Hřebenářová, Eliška Hřebenářová

2017/1/34

Píšou se padesátá léta 19. století; narodil se Tomáš Garrigue Masaryk, Livingstone objevuje Viktoriiny vodopády, Darwin dokončuje svou knihu O původu druhů s dodnes kontroverzní evoluční teorií. A včelaři? Ti se postupně učí zacházet s pohyblivým dílem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal, Jiří Svoboda

2012/6/194

Výměny matek provádějí včelaři mnoha různými způsoby. Uvádí se však, že podmínkou je, aby ve včelstvu, kde probíhá výměna či přidávání matky, nebyla přítomna jiná matka než právě ta přidávaná či vyměňovaná [1]. Jinak se výměna či přidání nezdaří, protože nejde o náhodný proces [2]. V roce 2009 jsme pozorovali dva na sobě nezávislé případy, kdy došlo k přijetí matky „při matce“ [3].

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Přeslička, Petr Texl

2016/2/34

Při diskuzi o konstrukční kázni je třeba mít na mysli, že se standardy jednotlivých typů úlových sestav vytvářely obvykle velmi dlouho. Prodělaly letitý vývoj s mnoha vylepšeními a následně také zjednodušeními. Nedá se vyloučit, že je ještě nějaké vylepšení možné. S ohledem na dobu, kterou vývoj trval, je to však málo pravděpodobné. Tendence o vylepšování stávající úlové sestavy jsou pochopitelné; svědčí to o tom, že včelaři o své práci přemýšlejí a snaží se svůj provoz modelovat podle vlastních představ. Při tom ale můžou vzniknout omyly, které obsluhu včelstev zkomplikují. Tento příspěvek má za cíl upozornit na několik často se vyskytujících chyb, které mají zpravidla původ v nerespektování včelí mezery. Příklady jsou sice uváděny na úlu Langstroth, ale mají obecnou platnost.

číst článek

Martin Jůzek, František Texl, Karel Jiruš, Milan Bencúr

2011/3/83

Ani v době prázdnin a dovolených by včelaři neměli zapomínat na svá včelstva, neboť právě červenec a srpen je důležité období, které dává základ pro kondici včel­stev v dalším roce. Včelaři většinou v tomto období ještě sklízejí plody včelí práce – vytáčejí medy z pozdějších snůšek, monitorují včelstva z hlediska kleštíka včelího, případně aplikují varroacidy. V červenci a v srpnu je třeba také doplňovat zásoby. Co ale dělá úplný začátečník? Jak napsal Karel Jiruš: „Včelař, který nyní začíná úplně z ničeho má naprostý nedostatek všeho. Hlavně včel a díla.“ Začátečník tedy přivezl oddělek či usazený roj na stanoviště a přemýšlí, jak dopřát včelstvíčkům ty nejlepší podmínky, aby do zimy zesílily a vystavěly co nejvíce díla, do kterého uloží glycidové a pylové zásoby.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Alexandr Barkov

2017/6/33

Zdá se, že využití rostlin pro likvidaci roztočů je slovanskou specialitou. Nedávno jsme navštívili apiterapeuta ruského původu Alexandra Barkova, abychom s ním pro vás připravili velký rozhovor. Přineseme ho v následujícím čísle Moderního včelaře. Na samotný závěr naší návštěvy nám padl zrak na pořádnou kupu usušené škumpy. Co jsme se nedozvěděli! Pan Barkov ji používá v úlech, aby znepříjemnil život kleštíkům. A prý to není jediná bylina, která se pro tento účel hodí. Zavětřili jsme a poprosili ho o mail, jak se to s tím býlím a kořením podle něho má. Výsledky v Moderním včelaři na stáncích a na www.epredplatne.sk .

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jan Vondrák, Kateřina Francová-Miklianová

2013/6/6

Není Norsko jako Norsko. Tahle země je totiž v severojižním směru dlouhá půl třetího tisíce kilometrů. Zatímco lesy a jezera na jihovýchodě mají podobné klima i ekosystém jako české hory, v tundře na severu trvají zimy osm měsíců a v létě tam vůbec nezapadá slunce. Přesto i tam lidé chovají včely. Abychom zjistili, jak to vlastně chodí u včelařů a včel v zemi s údajně nejvyšší kvalitou života na světě, vypravili jsme se v polovině srpna za plného květu vřesu do Mekky norského vřesového medu, na ostrov Hitra, kde právě profesionální včelař a prezident Norské včelařské asociace Karl John Amdahl pořádal jedno ze setkání norské víkendové včelařské školy.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Michal Jon, Ludvík Marek

2013/6/26

Jelikož včelaři při výrobě dnes využívají spíše jiné spoje u nástavků než v minulých dílech seriálu představené ozuby, uvedu čtyři způsoby používaných spojů, se kterými se lze u dnešních úlů setkat. Znovu však upozorňuji, že toto nejsou rohové spoje ke spojování masivu, zdaleka nejsou tak pevné jako zmiňované ozuby a já se od nich, abych použil oblíbené slovo našich politiků, distancuji. J V této části si také dovolím zmínit i spoluautora Ludvíka Marka, zkušeného truhláře a praktika v oboru. Díky jeho podstatnému přispění, hlavně v praktické části, vlastně celý článek vznikl.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Sládek, Jan Vondrák

2013/6/22

V dějinách evropského myšlení o člověku se nacházely mnohé názory na jeho vztah k okolnímu světu a živé přírodě. Chceme-li se zorientovat v současných trendech, potřebujeme znát alespoň dva póly, mezi nimiž mají mnohé názory svou souřadnici. V případě uvažování o postavení člověka v přírodě jsou těmito výchozími póly antropocentrismus a biocentrismus. Protože včelařství je činností odrážející vztah člověka k přírodě par excelence, jsou v něm tyto přístupy logicky přítomny, i když často nereflektovaně a skrytě. Pojďme si nyní oba tyto výchozí koncepty představit i s příklady z české včelařské praxe.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Bogdan Kedzia, Elzbieta Hołderna-Kędzia

2017/5/40

Poznatky – dle podkladů literatury 

Roztroušená skleróza (Sklerosis multiplex) je chronické onemocnění centrálního nervového systému, vyznačující se rozptýlenými ložisky demyelinizace v mozku a míše. Demyelinizace vzniká rozpadem myelinové pochvy nervových vláken. Patří do autoimunitních onemocnění.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihilík, Jiří Danihlík

2016/4/20

Na jaře letošního roku jsme již potřetí spustili sběr dat pro projekt COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Dotazník se letos skládal z 29 otázek, které mohli včelaři zodpovědět od 22. března do 31. května 2016. Dotazník vyplnilo 968 včelařů ze všech krajů ČR, ve studii je zahrnuto více než 17 tisíc včelstev, díky zaslaným odpovědím jsme letošní ztráty vyčíslili na 6,4 %. Do dotazníku výzkumníci letos také zahrnuli otázky, které reflektují aktuální problémy českého včelařství i nově vzniklé úvahy o potenciálních rizicích zimujících včelstev.

číst článek

Jaroslav Prýmas, Libor Hruška

2014/2/6

Jednoduchá cedule na vratech a med prodávaný v neoznačených „zavařovačkách“. Většina českých včelařů marketing zatím příliš neřeší. Profesionálové i hobby včelaři by si měli takřka povinně naordinovat výlet do severní a střední Itálie. Druhové medy nebo spojení s agroturistikou, to jsou jen některé z nástrojů, kterými se místní producenti snaží nalákat zákazníky. Až 40 % profesionálních farem se specializuje na bioprodukci. V praxi to znamená, že včelstva ošetřují pomocí organických kyselin a využívají zootechnické metody, které zabraňují množení kleštíka včelího. Jde zejména o izolaci matky anebo oddělení všeho zavíčkovaného plodu od zbytku včelstva.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit