2018/1/16
Antonín Havlíček (78) začal včelařit až ve středním věku. Od mládí toužil mít svoje včely. Byl to velký sen, který realizoval, když v roce 1970 postavil rodinný dům. Včelařil na zahradě u domu v Česticích v podhůří Šumavy. Pečoval až o třicet včelstev na dvou stanovištích. Pro pokročilý věk a zdravotní problémy včelařský provoz vloni předal synovi. Jen co se trochu zotavil, cítil velký „včelařský absťák“.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/5/16
V Moderním včelaři 2/2010 jsme uveřejnili rozhovor s Miloslavem Havrlíkem (*1932) u příležitosti desátého výročí Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Tento neúnavný zlepšovatel a organizátor včelařských akcí má přehled o novinkách v oboru a sám je zavádí. Je neuvěřitelné, co vše ve svých 85 letech zvládá a jaké má plány do let příštích. Velmi rád poznatky ze svého provozu předává dál. Nejinak tomu bylo letos na jaře, kdy Miloslav Havrlík telefonoval do redakce: „Budu vyvařovat souše a těžit vosk jednoduchou metodou. Přijeďte se podívat, rád se podělím o zkušenosti!“ Pozvání jsme využili a při vyvařování souší v Ohrazenicích na úpatí Brd s ním diskutovali nejen o vosku, ale také o jeho metodě včelaření v nízkonástavkových úlech.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/5/10
V posledních měsících se objevují stále častěji dotazy k medu, a to jak k výrobě (včetně prvovýroby), tak k zpracování a uvádění medu do oběhu. Vzniká celá řada nejasností, nepřesností a mylných interpretací legislativy, které mohou mít ve svých důsledcích negativní dopad na producenty medu, chovatele včel, prodejce a v neposlední řadě na zákazníky, kteří si med kupují.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/4/11
Tématem tohoto čísla Moderního včelaře je obsah vody v medu jako aktuální problém medobraní. Známé poučky, že med odebíráme ze včelstva v době, kdy medové plásty jsou minimálně ze tří čtvrtin zavíčkované a že při trhnutí plástem med nevystřikuje, neplatí již zcela. Proč? Děje se ve včelstvech něco nového či jiného? Nebo je chyba na straně včelaře? Příčin je mnoho a tento fenomén vyvstává v některých posledních sezonách jako hlavní problém během prvního medobraní květových medů.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/6/8
„Bez medu to nejde,“ říká Ladislav Nerad z Balkovy Lhoty u Tábora o zimování svých včelstev na medu. Téměř deset let ho praktikuje jako součást celoročního vedení včelstev ve svém velkoprovozu. Kromě mnoha provozních výhod získává na jaře vitální včelstva. Vždyť takto včelstva žila miliony let. Požádali jsme Ladislava Nerada, aby své zkušenosti a poznatky svěřil čtenářům Moderního včelaře.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/8/9
Je známým faktem, že med se stal v posledních letech nejčastěji falšovanou potravinou. A realitou, že včelaři jsou v otázce kvality, získávání a zpracování medu málo vzdělaní. Z minulého režimu přetrvává ve včelařství rovnostářství, závist úspěšným a snaha obor centrálně ovlivňovat. Tvrdíme, že všichni včelaři produkují vysoce jakostní med, téměř v bio kvalitě. Bojíme se pojmenovat pravé příčiny problémů. Schováváme se za důležitost, až nepostradatelnost včelařství. Kvůli zachování dotací a dalších státních podpor se bojíme pojmenovat chyby, napravovat je a předcházet jim. Jan Kolomý vybudoval od roku 1990 včelařský provoz s více než tisícem včelstev. Jak tedy vidí současnou tržní situaci u nás a u sousedů?
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/7/12
Varroóza stále představuje jedno z nejzávažnějších onemocnění včel. Mnohem větším problémem nežli samotná přítomnost samiček roztočů Varroa destructor jsou virová onemocnění, která roztoči na včely přenášejí. Metoda „Svatá Anna“ je založena na jednorázovém odstranění zavíčkovaného plodu v podletí. Tím se zbavíme nejen rozmnožující se populace roztočů, ale zároveň také plodu poškozeného přítomnými viry. Zbytek včelstva bez zavíčkovaného plodu ihned ošetříme jakýmkoliv mírným akaricidem, případně použijeme past na roztoče v podobě plodového plástu před zavíčkováním. Podrobnosti naleznete v tištěném v Moderním včelaři.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2014/2/18
V krátkém seriálu z anatomie a fyziologie včely medonosné vás před včelařskou sezonou seznámíme s obrázky a informacemi o pohlavním ústrojí matky. Porovnáním informací a pozorování o oplození vajíčka přes sto let starých se současným stupněm poznání vás chceme inspirovat k zamyšlení nad tajemným životem včel.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2014/2/26
Možná kontaminace medu cukry může způsobit problémy z hlediska obchodu s medem. Při hospodářském využívání včelstev se přitom dodávání zimních zásob ať již formou cukerného roztoku nebo dnes nově zaváděnými invertními sirupy nevyhneme. Na co si dát pozor?
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2015/1/4
Vážení čtenáři Moderního včelaře, vážení členové Pracovní společnosti nástavkových včelařů,
poté, co jsme zjistili, že v úlech se dějí během podzimu a zimy „podivuhodné věci“ a většina z nás už má o několik včelstev méně, se na včelařských schůzkách a internetových konferencích rozběhla široká debata, co nebo kdo za to může. Lednové setkání na téma Varroa Monitoring System v Brně naznačilo odpovědi na nelehké otázky, které najdete v tomto čísle Moderního včelaře. Jsem rád, že se naši členové zapojují do mezinárodního projektu COLOSS a konečně tak máme k dispozici nezávislý nástroj k objektivnímu sledování příčin zimních ztrát včelstev. Výsledky za letošní zimu, které se budou již brzy zpracovávat, budou jistě zajímavé. Prosím sledujte výzvy k vyplnění formuláře.
2014/4/18
Trávicí soustava včely medonosné je složena z hltanu, jícnu, medného váčku, česla, česlové rourky, žaludku, tenkého střeva a výkalového váčku s rektálními žlázami. Trávicí soustava je mimo jiné také důležitá pro vznik medu. Její přední část je přizpůsobena k přenosu a zpracování sladiny. Ve střední části (žaludku) dochází k trávení potravy. Oddělení těchto funkcí zajišťuje důležitý orgán – česlo.
Kde má včela „pravá ústa“
Někdy se hranice v trávící soustavě, od které začíná trávení potravy, označuje jako „pravá ústa“. Vnitřní povrch trávící soustavy před česlem je pokryt kutikulou, proto tu nedochází k produkci trávicích enzymů a vstřebávání živin. Žaludek za česlem, jako střední část trávicí soustavy, je naopak jako jediný orgán vystlán resorpčním epitelem, který produkuje trávicí enzymy. Zde dochází k trávení potravy. U koncové části (tenké střevo, výkalový váček) je vnitřní povrch opět pokryt kutikulou.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2009/4/104
(Včelařský provoz jako lékárna s nejnižší marží)
Když jeřabiny podél silnic začnou červenat, je to pro včelaře jasný signál, že se snůškou je konec a včelstva musíme začít připravovat na zimování. Nechceme-li se později červenat, jako ty jeřabiny…
2009/3/68
Vážené čtenářky a čtenáři,
je před Vámi nové číslo Moderního včelaře, tentokrát rozšířené o čtyři strany. Důvod pro více stran je prostý: sešlo se tolik aktuálních informací a potřebných rad pro chov včel, že stávající stránková kapacita vůbec nestačila.
2008/1/4
Vážené čtenářky a čtenáři,
máte před sebou první číslo již 5. ročníku časopisu Moderní včelař. Časopis má nejen vyšší prodejní cenu ale také pravidelnou vnitřní přílohu a přepokládám i pro vás aktuální obsah. Možná některé z vás zajímá, kolik včelařů má přístup k tomuto časopisu? Kolik lidí časopis čte?
2010/4/116
Vážení čtenáři,
končí tzv. včelařský rok a podle zažitých včelařských pravidel nastává čas bilancování proběhlé sezony a také čas na další včelařská vzdělávání. Neplatí to však doslova pro vzdělávací aktivity PSNV-CZ. Letní školy nástavkového včelaření, pokud si chtěly zachovat ráz terénních cvičení, musely probíhat právě v sezoně, a to v hektickém období, kdy se tvoří oddělky, provádí se chov matek apod. Pro účastníky výborné (u včelstev v sezoně se nejvíce naučíte), pro lektory náročné (mají také svá včelstva, období dovolených atd.). Pro velký zájem letos proběhly školy čtyři, přesto se na všechny zájemce o tento typ vzdělávání nedostalo.
2007/1/4
Vážené čtenářky a čtenáři,
vstupem do nového roku 2007 došlo k personálním změnám v redakci časopisu Moderní včelař. Zakladatel a do současné doby šéfredaktor Moderního včelaře Mgr. Vlastimil Protivínský po třech letech odchází z této funkce. Na základě jednání redakční rady a redakce časopisu a rady PSNV-CZ se novým šéfredaktorem stává Ing. Antonín Přidal, Ph.D.
2011/6/164
Vážení čtenáři,
v příštím roce v březnu proběhne třetí sněm Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, občanského sdružení, které aktivně působí na české včelařské scéně již od roku 2000. Sněmu budou v lednu předcházet programové konference, na kterých stávající rada předloží členům k diskuzi návrhy další činnosti na období do roku 2015. Co se nám podařilo? Děláme pro včelaře dost nebo je to málo?
2004/3/18
(3. díl) V třetím a závěrečném díle našeho seriálu věnovaného stoletému výročí Adamcovy míry 39 × 24 cm si přiblížíme velikost osobnosti Františka Adamce. Do včelařské vědy a praxe zasahuje přímo dějinně a osudově v roce 1904 zavedením tzv. Adamcovy míry a zavádí tím zdravý amerikanismus do našeho včelařství. Ve své době znala Adamce každá vědecká včelařská instituce světa. Ve světové organizaci Apis-Clubu v Londýně byl zapsán na druhém místě.
2004/3/24
(2. díl) Ve druhém článku třídílného seriálu ke stému výročí Adamcovy míry Vás seznámíme s dvousetletým obdobím našich „včelařských dějin“ s důrazem na úlovou otázku. Počátek tohoto období byl úzce spjat s národním obrozením, kdy měli lidé velkou touhu sdružovat se v národních zájmových spolcích – vznikají první včelařské spolky. Velký význam zde měl i celkový rozvoj zemědělství, zavádění nových technologií, vydávání odborných časopisů apod.